V minském Paláci nezávislosti panuje napjatá atmosféra plná očekávání a vzrušených spekulací, píše zpravodaj ruského listu Kommersant z místa summitu, který s dvouhodinoivým zpožděním začal v 18:30 SEČ. Pozdvižení mezi přítomnými novináři například vyvolala informace o údajně emotivním dialogu Putina s Porošenkem, po němž ukrajinský prezident na chvíli opustil jednací sál.
Po Porošenkově návratu se účastníci summitu svorně spolu s hostitelem Alexandrem Lukašenkem seřadili k oficiálnímu fotografování. Následovalo další kolo uzavřeného jednání, tentokrát v rozšířeném složení. V ruské delegaci jsou kromě Putina šéf diplomacie Sergej Lavrov, kremelský poradce Jurij Ušakov a mluvčí Dmitrij Peskov.
Čtěte komentář Radka Palaty:
Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v ukrajinské delegaci napsala, že ve výsledné deklaraci má být zdůrazněn zájem všech zúčastněných na zachování ukrajinské územní celistvosti a svrchovanosti. Doněcký vyjednavač Denis Pušilin se zase nechal slyšet, že bez závazku ukrajinské neutrality není žádná dohoda možná.
Do běloruského hlavního města dorazili dnes rovněž vůdci doněckých a luhanských separatistů Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij. „Jsou v Minsku. Pokud jednání státníků skončí úspěšně, předpokládá se, že Zacharčenko a Plotnickij podepíší výsledný dokument,“ uvedla ruská agentura.
Podle ruských diplomatů přijel Putin do Minska optimisticky naladěn. Existuje údajně sedmdesátiprocentní pravděpodobnost, že dohody o urovnání krize bude dosaženo. „Prezidenti by do Minsku zbytečně nejeli,“ prohlásil nejmenovaný ruský diplomat.
Reportér ruské televize informoval o spekulacích, podle nichž je připraven návrh zastavit na východní Ukrajině od pátku palbu; v sobotu by pak mělo začít stahování těžké vojenské techniky z obou stran linie oddělující ukrajinské vládní jednotky a povstalecké oddíly. Oficiální zdroje ale nic podobného nepotvrdily.
Souběžně zasedá kontaktní skupina
Předpokládá se, že večerním summitem vyvrcholí týden diplomatických příprav a intenzivních jednání, která mají připravit cestu k dohodě. Sporné body však zjevně přetrvávají, jak naznačili i šéfové francouzské a ruské diplomacie Laurent Fabius a Sergej Lavrov.
Souběžně v Minsku zasedá takzvaná kontaktní skupina pro urovnání ukrajinské krize, jejímiž členy jsou ukrajinský exprezident Leonid Kučma, proruský ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, ruský velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov, zmocněnci separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo a jako prostředník švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová.
Reportér ruské televize informoval o spekulacích, podle nichž je připraven návrh zastavit na východní Ukrajině od pátku palbu; v sobotu by pak mělo začít stahování těžké vojenské techniky z obou stran linie oddělující ukrajinské vládní jednotky a povstalecké oddíly. Oficiální zdroje ale nic podobného nepotvrdily.
| Hlavní sporné body mezi Ukrajinou a Ruskem |
|---|
| Přehled hlavních sporných bodů mezi Ukrajinou a Ruskem při současných jednáních o ukrajinském konfliktu: |
| Vytyčení dělící linie: |
| Klíčový sporný bod, protože Rusko chce zohlednit zisky separatistů z poslední doby, což se Kyjevu nelíbí. Ukrajina chce, aby nová dohoda byla v souladu s územním rozdělením dohodnutým při příměří vyhlášeném loni 5. září. |
| Francouzský prezident François Holland uvedl, že nový mírový plán mimo jiné počítá s demilitarizovaným pásmem do hloubky 50 až 70 kilometrů na každé straně dělící linie. Minský protokol z loňského září předpokládá oddělení vojsk a stažení těžkých zbraní s ráží vyšší než 100 milimetrů do vzdálenosti 15 kilometrů od demarkační linie. |
| Stažení ruských vojáků a zbraní z Ukrajiny: |
| Ukrajina a západní státy viní Rusko z porušování minské dohody, která stanovila stažení těžkých zbraní a vojáků z Ukrajiny. Rusko obvinění odmítá a trvá na tom, že Rusové bojující po boku separatistů jsou dobrovolníci. |
| Kdo bude mít pod kontrolou hranici: |
| Ukrajina požaduje vrácení kontroly nad svojí hranicí s Ruskem a chce, aby Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zastavila pronikání ruských vojsk a zbraní přes hranici. |
| Rusko umožnilo dohled pozorovatelů OBSE na dvou hraničních přechodech. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však řekl, že hraniční kontroly budou plně obnoveny pouze tehdy, když Ukrajina poskytne širokou autonomii povstaleckým oblastem, propustí zajaté rebely a ukončí finanční blokádu oblastí ovládaných povstalci. |
| Postoj ke vstupu Ukrajiny do NATO: |
| Ruský prezident Vladimir Putin naléhá na Západ, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance. Západ tvrdí, že Ukrajina má svrchované právo rozhodovat o své budoucnosti. |
| Autonomie povstaleckých oblastí: |
| Rusko požaduje, aby ukrajinská vláda schválila širokou autonomii separatistických východních oblastí. Moskva by si tak zachovala nad sousedním státem vliv a zabránila mu ve vstupu do NATO. |
| Rozmístění mírových jednotek: |
| Rusko si přeje rozmístění mezinárodních mírových sil, které budou monitorovat příměří, zatímco Ukrajina je v této věci zdrženlivější. |
| Rusko by pravděpodobně chtělo mírový kontingent složený z vojáků z postsovětských zemí jako je Kazachstán, Bělorusko nebo Ázerbájdžán. S tím ovšem Ukrajina údajně nesouhlasí. |
Mezitím ukrajinská armáda oznámila, že v bojích o důležitý železniční uzel Debalceve v posledních 24 hodinách padlo 19 vojáků, dalších 78 bylo zraněno. Naopak ranní ostřelování povstalecké hlavní bašty, Doněcka, si prý vyžádalo životy čtyř civilistů; zdravotníci zatím potvrdili jednoho mrtvého a devět raněných, včetně několika žen.
„V Minsku budeme požadovat ukončení války, stažení cizích vojsk a zahájení politického dialogu bez cizího vměšování,“ uvedl Porošenko ještě během noční návštěvy východoukrajinského Kramatorsku, kde si v úterý povstalecké ostřelování podle ukrajinských úřadů vyžádalo 15 mrtvých a 63 raněných, včetně dětí.
Ukrajina se musí připravit na vše
Prezident ještě před odjezdem do běloruské metropole na mimořádném zasedání vlády prohlásil, že Ukrajina se musí připravit na obě varianty: buď se „podaří zastavit agresora diplomatickou cestou“, anebo se může ukázat nutné „vyhlásit válečný stav na celém ukrajinském území“.
V Minsku bylo již v září a znovu v prosinci ujednáno zastavení palby na východní Ukrajině, které se však v praxi příliš nedodržovalo. Konflikt si od dubna vyžádal více než 5300 životů a způsobil nejvážnější roztržku ve vztazích mezi Ruskem a Západem od konce studené války.
EU má v záloze další sankce
Pokud dnešní jednání v Bělorusku zkrachují, je podle významného představitele Evropské unie velmi pravděpodobné, že čtvrteční summit EU dá zelenou přípravě dalších sankcí proti Rusku. „Zda se tak skutečně stane, to závisí zaprvé na výsledku minských jednání a zadruhé na schopnosti šéfů vlád a států najít společnou řeč,“ řekl unijní činitel.
Slovenský premiér Robert Fico varoval Západ před dodávkami zbraní Kyjevu, protože „to povede k eskalaci napětí a k normální válce“. Slovensko je podle premiéra připraveno poskytnout sousední zemi humanitární pomoc a zpětné dodávky zemního plynu, ani by nemělo námitek proti rozšíření protiruských sankcí, jakkoli ty až dosud k ukončení konfliktu nevedly.
