Postoj k islámu rozděluje německou stranu euroskeptiků

Bernd Lucke

Bernd Lucke Zdroj: WDKrause via Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Euroskeptická strana Alternativa pro Německo (AfD) loni uspěla ve čtyřech volbách a stala se pevnou součástí německé politické mapy. V současnosti, téměř přesně dva roky po svém založení, ale prochází první velkou krizí. Ve straně vypukl otevřený střet o vedení a strana se štěpí také podle postojů jednotlivých představitelů k islámu a k přistěhovalcům.

AfD vznikla kolem ekonoma Bernda Luckeho, který se stal tváří hlavního požadavku strany: zrušení společné evropské měny. Euro je podle Luckeho pro některé země eurozóny příliš slabé, pro jiné příliš silné a v konečném důsledku škodí všem.

S euroskepticky založeným programem, který je ve středním proudu německé politiky neobvyklý, AfD v roce 2013 jen těsně nepřekonala pětiprocentní práh ve volbách do Spolkového sněmu. Loni v květnu ale strana získala 7,1 procenta hlasů ve volbách do Evropského parlamentu a v srpnu a v září uspěla i v zemských volbách v Sasku, Braniborsku a Durynsku, kde se její zisk pohyboval kolem deseti procent.

Vzestup AfD na území bývalé Německé demokratické republiky ale také znamenal výrazný posun v jejích programových tématech. Zatímco celostátním a evropským volbám zřetelně dominoval požadavek na zrušení eura, v zemských hlasováních oslovovala strana voliče mimo jiné také apelem na tvrdší přístup vůči přeshraniční kriminalitě nebo na omezení přistěhovalectví.

Námluvy s Pegidou

Programový posun AfD na východě Německa potvrdilo v prosinci a v lednu i sbližování tamních stranických představitelů s hnutím Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), které pořádá v Drážďanech i dalších městech pravidelné protiislámské demonstrace. Jednoho z protestů se zúčastnil i šéf braniborské organizace AfD Alexander Gauland. Šéfka saské organizace a spolupředsedkyně strany Frauke Petryová po jednání s představiteli hnutí řekla, že vidí programové shody mezi požadavky Pegidy a AfD.

Proti spolupráci s Pegidou se naopak vyjádřil místopředseda AfD Hans-Olaf Henkel, který navíc kritizoval i samotný pojem „vlastenecký Evropan“. Zdrženlivě se k protiislámské rétorice staví i představitelé hamburské organizace AfD, kteří se chtějí v únorových volbách vrátit k programu zaměřenému především na evropská a ekonomická témata. Obávají se, že vystupování proti přistěhovalcům a proti islámu by ohrozilo jejich šanci na úspěch.

Další rozpor ve straně vyvolal teroristický útok na sídlo francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo. Gauland prohlásil, že atentát potvrzuje varování Pegidy, že se Evropa islamizuje. Naproti tomu Lucke odmítá paušálně obvinit všechny muslimy. „Zločin dvou extremistů nelze připsat celé náboženské obci, jejíž většinu tvoří mírumilovní bezúhonní lidé,“ prohlásil.

Východ proti západu

Rozpory mezi členy AfD z východu a západu Německa se promítají i do boje o funkce ve straně. V současnosti má AfD tři spolupředsedy - Luckeho, Petryovou a Konrada Adama. Lucke nyní předložil návrh změny stanov, podle kterého by měl v čele strany stát jediný člověk. Zdůvodňuje to tím, že by se zvýšila akceschopnost strany. O změně stanov by AfD měla rozhodovat na konci ledna.

Petryová a Adam proti Luckeho návrhu protestují a obviňují ho, že se jen snaží získat větší moc pro sebe. Tomuto názoru nahrávají informace zevnitř strany, podle nichž má Lucke v případě změny stanov největší šanci na zvolení předsedou - i proto, že je nejznámějším představitelem AfD navenek. V jeho úspěch doufají i západoněmečtí členové AfD. Obávají se totiž, že bez Luckeho v čele strany se může AfD posunout k názorům krajní pravice, což by ji především ve starých spolkových zemích připravilo o voličskou podporu.

Petr Horký: Nejsem rasista