Potvrzeno: Novým polským prezidentem bude konzervativec Duda

Andrzej Duda

Andrzej Duda Zdroj: ctk

Novým polským prezidentem bude kandidát konzervativní opozice Andrzej Duda, který vyhrál nedělní prezidentské volby s 51,55 procenty hlasů. Jeho soupeř, dosavadní prezident Bronislaw Komorowski, dostal 48,45 procenta hlasů. Volební komise tak potvrdila dosavadní odhady.

Komorowski porážku uznal ještě před vyhlášením oficiálních výsledků. „Demokracie spočívá v tom, že výsledky voleb jsou nejen uznávány, ale také respektovány,“ prohlásil končící prezident. „Respektuji vaši volbu,“ vzkázal voličům. „Přeji si, aby byl můj vyzyvatel úspěšným prezidentem,“ dodal Komorowski, kterého podporovala vládní středopravá Občanská platforma (PO) premiérky Ewy Kopaczové.

Vítězství Dudy je nečekané. Duda těsně zvítězil už v prvním kole, což analytici považovali za překvapení. Předvolební průzkumy před rozhodujícím hlasováním napovídaly, že výsledky budou velmi těsné. Pro Dudovu stranu Právo a spravedlnost (PiS) jde o první významné volební vítězství za posledních téměř deset let.

„My můžeme Polsko změnit,“ prohlásil příští prezident před slavícími přívrženci. Duda slíbil, že bude otevřeným prezidentem usilujícím o jednotu. Připustil, že překonání problémů země si vyžádá mnoho obtížné práce.

Test před parlamentními volbami

V Polsku mohlo odevzdat své hlasy 30 milionů oprávněných voličů. Prezidentské volby jsou považovány za test nálad v Polsku před podzimními parlamentními volbami. Analytici upozorňovali, že vítězství Dudy v prezidentských volbách by jeho straně mohlo na podzim usnadnit cestu do vlády, protože tento politik propůjčí své straně Právo a spravedlnost (PiS) novou, méně radikální tvář a může formaci pomoci získat hlasy středových voličů.

Podle agentury Reuters výsledky voleb odrážejí rozčarování polských voličů nad tím, že nově nabytá prosperita země nemá na obyvatele rovnoměrnější dopad. „Hospodářský růst? Průměrný občan to sotva pocítí,“ citovala agentura 53letého železničáře Zbigniewa Pelu, který hlasoval pro Dudu.

Andrzej Duda byl blízkým spolupracovníkem prezidenta Kaczyńského
Právník a od loňského léta europoslanec za polskou konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS).

Členem PiS je od roku 2011. Už předtím straně radil jako právní expert a od počátku roku 2008 byl blízkým spolupracovníkem prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul při leteckém neštěstí u ruského Smolenska v dubnu 2010. Od podzimu 2013 do počátku loňského roku byl Duda tiskovým mluvčím PiS.

Nominace Dudy do prezidentských voleb loni v prosinci byla poměrně překvapivá, neboť nepatřil mezi příliš známé osobnosti. Část politických komentátorů z toho usuzovala, že šéf PiS Jaroslaw Kaczyński nevěřil v porážku Komorowského v prezidentských volbách.

V minulosti Duda patřil ke stoupencům teorie, že zřícení polského vládního letadla u Smolenska předcházel výbuch na palubě stroje, a že tedy nešlo o nehodu ale o atentát. V předvolební kampani se ale tématu „Smolensk“ snažil vyhýbat, zřejmě aby neodradil liberálnější voliče, kteří této spiklenecké teorii nevěří. Ze stejného důvodu zdůrazňoval, že jako prezident by jednal nezávisle a nebyl by pouhou loutkou šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského.

V kampani se soustředil hlavně na kritiku současného pravicového kabinetu, zejména na vládou prosazené zvýšení důchodového věku na 67 let. Vyslovoval se také proti přijetí eura a pro trvalou přítomnost amerických vojáků na polském území.

Narodil se 16. května 1972 v Krakově, kde později vystudoval právo na Jagellonské univerzitě. Na škole posléze působil jako pedagogicko-vědecký pracovník.

Původně se angažoval v liberální Unii svobody. Po volbách v 2005 však začal spolupracovat s poslaneckým klubem PiS jako právní expert. To mu o rok později pomohlo získat post náměstka státního tajemníka na ministerstvu spravedlnosti, a pak i místo ve Státním tribunálu, tedy soudním orgánu, který řeší obvinění osob zastávajících nejvyšší státní funkce (členem byl v letech 2007 až 2011).

Počátkem roku 2008 získal funkci náměstka státního tajemníka v kanceláři prezidenta Lecha Kaczyńského. Funkci zastával až do tragické smrti hlavy státu v dubnu 2010.

V roce 2010 neúspěšně kandidoval na primátora Krakova, ale získal pouze křeslo v městském zastupitelstvu.

V roce 2011 vstoupil do PiS a ještě týž rok byl za tuto stranu zvolen do Sejmu (dolní komory polského parlamentu). Mandátu se vzdal v souvislosti s loňským zvolením poslancem Evropského parlamentu.

Je ženatý; s manželkou Agatou, která je středoškolskou učitelkou němčiny, má dceru Kingu.