„Pošleme ten dopis ještě dnes,“ uvedl mluvčí vlády ve vysílání řecké televize. Odmítl se však vyjádřit k přesnému obsahu dopisu. Některá média již v úterý informovala, že řecká vláda hodlá předložit věřitelům žádost o šestiměsíční prodloužení dohody o půjčce, z níž se má ale oddělit část dříve slíbených úsporných opatření a reforem.
Atény v pondělí odmítly jako „absurdní“ a „nepřijatelný“ návrh, který počítal s žádostí Řecka o šestiměsíční prodloužení jeho mezinárodního záchranného programu v objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Jednání nové levicové vlády s jejími věřiteli z eurozóny tak skončilo krachem už podruhé za posledních pět dnů. Dijsselbloem, který setkání předsedal, uvedl, že Atény mají na žádost o prodloužení čas do pátku, jinak záchranný program 28. února skončí.
Záchranný program není lékem, tvrdí Atény
Představitelé řecké vlády podmínky záchranného programu eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) odmítají, protože prý poškozují řeckou ekonomiku a společnost. Řecký ministr financí Janis Varufakis v pondělí poprvé veřejně prohlásil, že je připraven souhlasit s prodloužením programu, ale za jiných podmínek, než chtěla eurozóna. Především není ochoten přistoupit na další snížení důchodů pro chudé seniory a na zvýšení daně z přidané hodnoty.
Podle zdroje blízkého řecké vládě má žádost Řecka o prodloužení dohody o půjčce vycházet z textu, který na počátku tohoto týdne představil evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Ministři financí eurozóny se však tímto návrhem nezabývali. Také Moscoviciho návrh však zavazuje Řecko, že nepodnikne jednostranné kroky, kterými by zvrátilo opatření zavedená v rámci záchranného programu.
Řecký premiér Alexis Tipras však v úterý řekl zákonodárcům, že spěchá se zavedením zákonů, které zruší deregulaci trhu práce. Mluvčí německého ministerstva financí v úterý také uvedl, že prodloužení dohody o úvěru nemůže být odděleno od závazků k reformám v záchranném programu. Případné změny nebo prodloužení také musí v některých zemích eurozóny schválit parlamenty. Americký ministr financí Jacob Lew navíc varoval svého řeckého kolegu Janise Varufakise před „těžkými časy“, pokud se Atény s eurozónou nakonec nedohodnou.
Mnoho investorů věří, že bez ohledu na rétoriku obě strany nakonec najdou do konce měsíce řešení. Pokud by se to nepodařilo, ocitly by se Atény bez peněz.
Řecko se samo snaží zoufale o zvýšení své likvidity, která podle Reuters vyschne nejpozději do konce března. Dnes přišly Atény s plánem částečné fiskální amnestie pro firmy a jednotlivce, kteří státu dlouhodobě dluží na daních. Odpuštěna jim má být podle okolností až polovina dluhů včetně úroků z prodlení. Celkově Řekové dluží státní pokladně 76 miliard eur (dva biliony korun), přičemž vláda doufá, že z celkového dluhu získá aspoň devět miliard, tedy 11,6 procenta.
Petr Dufek: Řecko a evropský morální hazard
