Povolební vyjednávání v Německu: SPD tlačí Merkelovou ke kompromisům

Němečtí politici

Němečtí politici Zdroj: Reuters

Pavla Palaščáková
Angela Merkelová oficiálně zahájila pokus o vytvoření vlády pro své třetí období v čele Německa. Někteří komentátoři optimisticky tvrdí, že po pátečních rozhovorech je šance na velkou koalici mezi konzervativci a sociálními demokraty větší než dřív.

Výroky vyjednávačů však svědčí o tom, jak velmi opatrná první schůzka byla. Dost se liší i odhady, kdy by kabinet mohl vzniknout. Účastníci setkání z řad SPD hovoří až o lednu, podle analytiků ale zřejmě taktizují.

„Pouze jsme si vytyčili hlavní témata a do detailů jsme nezacházeli. Identifikovali jsme některé body, kde se shodneme, ale také jsme se bavili o kontroverzních bodech a rozdílnostech. Další hovory jsou tudíž potřeba,“ referovala o jednání Andrea Nahlesová, která patří do levého křídla SPD.

Mezi třecí plochy přitom jistě patří například daně, mzdy, investice, energetika i kvóty pro ženy. Zajímavé bude i jednání o vládních postech, hlavně o šéfovi ministerstva financí. Jasněji však bude až po dalším kole rozhovorů 14. října.

„Myslím si, že strany nejsou tak daleko od sebe, aby se nedohodly, pokud obě ukážou dobrou vůli,“ míní Oskar Niedermayer ze Svobodné univerzity v Berlíně. Der Spiegel poznamenal, že lídr SPD Sigmar Gabriel ví, že je velká koalice nevyhnutelná. Musí se prý ale nejdřív tvářit, že se do ní nehrne, a nakonec získat podporu členů pro partnerství, které nechtějí.

To přitom bude dost složité. Mnoho straníků varuje před opakováním chyb z minula, kdy působení ve velké koalici voliči SPD spočítali v dalších volbách. Strana chce přitom umožnit bezmála půl milionu členů, aby se k partnerství s konzervativci vyjádřili. To tlačí Merkelovou do větších kompromisů, ale zároveň dostává do riskantní situace i vedení sociální demokracie. Hovoří se o tom, že by v případě odmítavého stanoviska k vyjednanému partnerství šéfům strany nezbývalo než rezignovat.

Důležitá vyjednávací témata
Daně — SPD by ráda zvýšila daňovou sazbu lidem, kteří si vydělávají víc než sto tisíc eur ročně z 42 procent na 49 procent. Konzervativci o růstu daní nechtějí slyšet. Někteří odborníci však pokládají za možné, že na symbolické zvýšení nakonec kývnou. Další možností je dohoda na větším boji proti daňovým únikům.
Mzdy — SPD by ráda zavedla celoplošnou minimální mzdu. CDU/CSU možná bude ochotná ustoupit, patrně ale nekývne na nejnižší možnou mzdu ve výši 8,5 eura za hodinu, jak chtějí sociální demokrati.
Energie — je pravděpodobné, že se největší strany dohodnou na nějakém kompromisu ohledně omezení podpory obnovitelných zdrojů, aby pomohly průmyslu, ale zároveň nezastavily rozvoj odvětví.

Merkelová zatím počítá i se záložním, ale nepříliš reálným plánem – koalicí se Zelenými. S nimi se má sejít ve čtvrtek. „Neříkám hned na začátku, že nechceme s konzervativci nic mít. Ale jsem velmi skeptická k tomu, že můžeme najít společnou řeč,“ nechala se slyšet představitelka partaje Katrin Göering-Eckardtová.

Vyjednávání pozorně sleduje i Evropa, jelikož je pravděpodobné, že důležitá rozhodnutí týkající se eurozóny přijdou na řadu až po vzniku řádné vlády.