Povstalci v Donbasu chtějí dál bojovat, jednat o příměří nebudou
Podle zpráv ruských i ukrajinských médií boje na východě Ukrajiny neutichají a plány na nová diplomatická jednání nejsou. Mluvčí povstaleckých jednotek Eduard Basurin agentuře TASS sdělil, že armáda za posledních 24 hodin ostřelovala čtyřiatřicetkrát obytné čtvrti donbaských měst a zabila 15 civilistů. Vládní vojáci prý pokračují i v ostřelování doněckého letiště, které ve čtvrtek obsadili vzbouřenci. Při dnešním raketovém útoku ztratili podle Basurina separatisté 24 mužů.
Podle Kyjeva narušili ve stejné době naopak separatisté dojednané příměří víc než stokrát. Zpravodajský server Cenzor napsal, že armádě se v noci podařilo vypudit vzbouřence z obranného postu číslo 31 v Luhanské oblasti, z něhož byli vládní vojáci pod tlakem povstalecké ofenzívy ve středu nuceni ustoupit. Prudké boje ale v oblasti neutichají.
Bojovali o letiště cizí vojáci?
Basurin doněckým novinářům řekl, že po dobytí doněckého mezinárodního letiště byla ve čtvrtek v troskách objevena mrtvá těla zahraničních žoldnéřů ze států Severoatlantické aliance. O které země se konkrétně jedná, mluvčí neuvedl. „Pod troskami nového terminálu jsme našli těla v uniformách NATO. Podle nalezených věcí jde o příslušníky privátních armád, které působí v roli ukrajinských diverzních skupin,“ řekl Basurin.
Boje se dnes soustřeďují na okolí měst Mariupol, Horlivka, Debalceve a Luhansk a vedeny jsou prakticky po celé linii fronty, uvedla agentura Unian. Obě strany se přitom netají úmyslem pokračovat v ofenzivním vedení bojů. Podle ukrajinského poslance Semjona Semenčenka by armáda měla přestat s „pasivním vyčkáváním“ a přikročit k zasazování úderů do hloubi povstaleckého území.
Zacharčenko se setkal s obyvateli Doněcku, kde ve čtvrtek zahynulo 13 lidí při minometném útoku na tramvajovou a trolejbusovou zastávku. Prohlásil, že povstalecké velení má v úmyslu „posunout“ frontu dál od největšího donbaského města, aby znemožnilo armádě ostřelovat jeho obytné čtvrti.
Další jednání v nedohlednu
O dojednání klidu zbraní se prý snažit nebude. „Snaha dojednat příměří z naší strany už žádná nebude,“ řekl Zacharčenko podle agentury Interfax. K útoku směrem na západ jsou podle něj připravena vojska doněcké i luhanské republiky.
Schůzka takzvané minské kontaktní skupiny, která by měla kromě zastavení palby zajistit i stažení těžké výzbroje z fronty, je podle ruských i ukrajinských zdrojů v nedohlednu. Ukrajinský exprezident Leonid Kučma, který na jednání zastupuje kyjevskou vládu, zatím žádné pozvání k cestě do Minsku nedostal, napsala agentura TASS. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) o datu minského jednání rovněž žádné informace nemá. Zda se může uskutečnit příští týden, nechtějí diplomaté OBSE spekulovat, napsala agentura TASS.
Prokurátoři vyslýchali někdejšího nejbohatšího Ukrajince |
---|
Ukrajinští prokurátoři ve čtvrtek dlouhé hodiny vyslýchali Rinata Achmetova, donedávna považovaného za nejbohatšího ukrajinského miliardáře. Novinářům v Kyjevě to dnes řekl mluvčí ukrajinské generální prokuratury. Achmetov vypovídal jako svědek v kauze financování terorismu a nezákonných ozbrojených skupin, uvedl mluvčí. |
Podle listu Ukrajinska pravda trval výslech oligarchy šest hodin. Jaký má vlivný Ukrajinec k vyšetřované kauze vztah, prokuratura neuvedla. Po výslechu byl propuštěn. |
Achmetov vlastní řadu průmyslových podniků a dolů na neklidném Donbasu, zejména v okolí azovského přístavu Mariupol. Během loňského povstání proti režimu dřívějšího prezidenta Viktora Janukovyče zachovával neutralitu a zdržoval se veřejných projevů. Po zahájení proruské vzpoury vyslal do oblastí postižených ozbrojenými střety několik humanitárních konvojů. |
Válka ale na Achmetovova aktiva těžce dolehla. Podle agentury Bloomberg se za poslední rok jeho jmění zmenšilo o pětinu. Vypadal dokonce z žebříčku stovky nebohatších lidí světa, kde byl jediným Ukrajincem. Agentura odhadla koncem loňského roku hodnotu Achmetovova majetku na 10,5 miliardy dolarů (260 miliard korun), což je o 2,4 miliardy méně než v lednu 2014. |