Práva český rodiček nebyla porušena, rozhodl Štrasburk

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Pinkas Martin/Euro

V případu dvou Češek, které se na soud obrátily kvůli domácím porodům, nebyla porušena jejich práva. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva. Ženy si stěžovaly na to, že Česko neumožňuje při domácích porodech zdravotní péči zajišťovanou porodními asistentkami. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě nedošlo k porušení článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který se týká respektování soukromého a rodinného života.

„Soud vzal v úvahu zejména skutečnost, že na evropské úrovni neexistuje žádná shoda ohledně povolení či zákazu domácích porodů, a že tato otázka rovněž zahrnuje problematiku přidělování finančních zdrojů, například pro zajištění odpovídajícího systému rychlé zdravotnické pomoci při domácích porodech,“ uvedl soud ve svém prohlášení. „Stěžovatelky navíc ze skutečnosti, že jim mohla být poskytnuta pomoc ze strany lékařského personálu pouze při porodu ve zdravotnickém zařízení, nenesly nepřiměřené břemeno,“ dodal.

Obě stěžovatelky si přály rodit doma. Jedna z nich, Šárka Dubská se tak rozhodla vzhledem ke zkušenosti s prvním porodem v roce 2007 v nemocnici, kde nebyla spokojena s přístupem lékařů. Když si ale v roce 2010 v době druhého těhotenství začala zjišťovat informace o domácím porodu, bylo jí řečeno, že česká právní úprava neumožňuje veřejným zdravotním pojišťovnám pokrýt výdaje, které jsou s tím spojené, a že porodní asistentky mohou poskytovat pomoc při porodu pouze v zařízeních, která mají technické vybavení v souladu se zákonem. Dubská poté porodila své druhé dítě sama doma v květnu 2011.

Text článku 8 evropské úmluvy o lidských právech a svobodách
Článek 8

Právo na respektování soukromého a rodinného života

1. Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence.

2. Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.“

Druhá stěžovatelka Alexandra Krejzová porodila první dvě děti doma v letech 2008 a 2010 za pomoci porodní asistentky bez jakéhokoli povolení ze strany státu. Když podávala stížnost k soudu ve Štrasburku, byla potřetí těhotná, ale porodní asistentku již nalézt nemohla. Podle nového zákona o zdravotních službách, platného od začátku dubna 2012, totiž porodním asistentkám hrozí vysoké pokuty, když budou pracovat bez potřebných povolení. Nakonec Krejzová porodila v květnu 2012 v jednom zdravotnickém zařízení mimo Prahu.

České ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že bere dnešní verdikt Evropského soudu pro lidská práva na vědomí. „Obsah rozsudku, který dosud nenabyl právní moci, budeme analyzovat a případně blíže komentovat až po seznámení se s jeho obsahem,“ řekla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová. „Ministerstvo zdravotnictví je spokojeno se současnou právní úpravou a nadále zastává názor, že při poskytování zdravotních služeb je třeba zajistit maximální bezpečnost matky i novorozence,“ dodala.

Připomněla, že zákon nezakazuje ženám v ČR rodit doma bez porodní asistentky, ministerstvo ale chce zabezpečit tu nejlepší možnou péči, a tomu odpovídá i současná právní úprava.

V porodnici mohou ženy nově rodit bez lékaře, jen s porodní asistentkou, již si vyberou, lékař ale musí být v dosahu, aby v případě hrozících komplikací okamžitě porod převzal. Pokud žena rodí doma v doprovodu porodní asistentky, musí si péči sama zaplatit, zdravotní pojišťovny ji nehradí.

Pět případů, kdy mateřskou nedostanete