Argentina jim tak vyplatí 4,65 miliardy dolarů (111 miliard korun). Dohoda je základem plánů nového prezidenta Mauricia Macriho na ozdravení argentinské ekonomiky, která se potýká s nízkými investicemi, vysokou inflací a naopak nízkými devizovými rezervami centrální banky. Senátoři dohodu schválili po zhruba čtrnáctihodinové rozpravě.
Macrimu se podařilo schválení dohody prosadit i přesto, že vláda nemá v parlamentu většinu. „To, co děláme, je řešení dluhové problému. Nezvyšujeme dluh, uzavíráme právní otázku,“ řekl podle agentury Reuters šéf senátní frakce opoziční Fronty pro vítězství Miguel Pichetto, jenž pro dohodu hlasoval navzdory odporu některých členů své strany. Upozornil například, že dohoda umožní Argentině získávat půjčky s nižšími úrokovými sazbami.
Macri zákonodárce varoval, že Argentina by v případě neschválení dohody zůstala „finančním vyvrhelem“, kterému by se světové dluhopisové trhy nadále vyhýbaly. Země sousedící s Argentinou nyní získávají úvěry za zhruba pětiprocentní úrok, zatímco Argentina je nucena platit na úrocích minimálně dvojnásobek.
Argentinská viceprezidentka Gabriela Michettiová označila dnešní schválení dohody za historický okamžik, který Argentině přinese „mnohem rozumnější úrokové sazby“ a obnoví globální důvěru v druhou největší ekonomiku Jižní Ameriky. Spory kolem nesplacených dluhopisů podle ní představovaly „Damoklův meč, který visí nad našimi hlavami“.
Argentina v roce 2002 vyhlásila největší státní bankrot v historii, když přestala splácet dluh v objemu 100 miliard dolarů
Částku 4,65 miliardy dolarů musí Argentina podle dohody vyplatit americkým investičním fondům do 14. dubna. Rozhodnutí Senátu argentinské vládě umožní vydat nové dluhopisy v hodnotě až 12,5 miliardy dolarů. Výtěžek z prodeje dluhopisů vláda použije na platbu americkým investičním fondům i na urovnání sporů s dalšími věřiteli.
Argentina v roce 2002 vyhlásila největší státní bankrot v historii, když přestala splácet dluh v objemu 100 miliard dolarů. V následných dvou kolech restrukturalizace státního dluhu přijali odpis více než dvou třetin svých pohledávek majitelé 92 procent dluhopisů.
Zbylí investoři nové dluhopisy se sníženou hodnotou nepřijali, což vedlo k vleklým soudním sporům, obstavování majetku Argentiny, vyloučení země z mezinárodních kapitálových trhů a k deformaci ekonomické politiky argentinských vlád.
Předchozí levicové vlády nároky zbylých věřitelů odmítaly uznat a ignorovaly i verdikty amerického soudu, které byly pro Buenos Aires nevýhodné. Loni v listopadu však byl zvolen pravicový prezident Macri, který označil řešení sporu o nesplacené dluhy za svou prioritu a za základ obnovení hospodářského růstu Argentiny.
