Překvapení se nekonalo, spojení Krymu s Ruskem podpořila většina voličů

Proruští obyvatelé Krymu oslavují v Simferopolu výsledek referenda o připojení k Rusku

Proruští obyvatelé Krymu oslavují v Simferopolu výsledek referenda o připojení k Rusku Zdroj: CTK/AP

Pro připojení ukrajinského poloostrova Krym k Ruské federaci se v nedělním referendu podle zatím dílčích výsledků vyslovilo zhruba 95 procent voličů, přičemž volební účast přesáhla 80 procent. Drtivá podpora lidí pro oddělení Krymu od Ukrajiny se ale díky převaze ruskojazyčného obyvatelstva a přítomnosti ruských ozbrojených sil na poloostrově očekávala. Západní země referendum neuznávají a hrozí Rusku sankcemi.

Samotné referendum se uskutečnilo bez vážnějších problémů a šéf volební komise Michail Malyšev na tiskové konferenci po skončení hlasování prohlásil, že na průběh referenda nebyla podána žádná stížnost. Konečné výsledky mají být oznámeny v pondělí. Po zveřejnění dílčích výsledků řada lidí v ulicích propukla v jásot.

Kyjev a západní mocnosti znovu zopakovaly, že neuznávají legitimitu referenda a v pondělí se chystají oznámit sankce vůči Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin však trvá na tom, že referendum je v souladu s mezinárodním právem a Moskva bude respektovat jeho výsledek.

Kyjev požene krymské politiky před soudy

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk pohrozil krymským politikům, kteří referendum vyhlásili, katastrofálními důsledky. Ukrajina si je prý najde, i kdyby to mělo trvat více let, a požene je před ukrajinské a mezinárodní soudy. „Země jim bude hořet pod nohama,“ prohlásil na zasedání vlády. Referendum vyhlásil proruský parlament na Krymu, když kontrolu nad poloostrovem převzala ruská armáda.

Kyjev také obvinil Rusko, že zvyšováním počtu vojáků na Krymu porušuje mezinárodní dohody. Oznámil také, že plánuje vycvičit 20 tisíc členů pro nově vytvořenou Národní gardu, která bude zemi bránit.

Otázky nedaly na výběr

Převážně ruskojazyční voliči se rozhodovali mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamenala odmítnutí připojení k Rusku. Jedna zněla: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?

Rozdíl mezi nimi ve skutečnosti příliš velký není. Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, už na Krymu dávno neplatí. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda je tudíž jen pomalejší variantou cesty do Ruska.

USA i Brusel referendum odmítly a pohrozily sankcemi

Spojené státy bezprostředně po skončení hlasování na Krymu odmítly referendum a Moskvě vzkázaly, že za intervenci zaplatí cenu v podobě sankcí a zvýšené nestability v oblasti. USA stejně jako další západní země již dříve označily hlasování za nezákonné.

Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho „vojenská intervence a porušení mezinárodního práva bude pro Rusko znamenat zvýšené náklady, nejen kvůli opatřením, která uplatní Spojené státy a naši spojenci, ale i v přímém důsledku destabilizujících akcí samotného Ruska“.

Jako nelegální a nelegitimní označili referendum v nedělním společném prohlášení také šéf Evropské komise José Barroso a Herman Van Rompuy, který předsedá jednáním unijních států. Zároveň potvrdili, že Brusel chystá další zpřísnění sankcí.

Hlavní události kolem krymské krize
22. února - Ukrajinský parlament sesadil prezidenta Viktora Janukovyče a vyhlásil na 25. května prezidentské volby. Janukovyč se téhož dne neúspěšně pokusil uprchnout ze země z doněckého letiště; poté zmizel.
27. února - Na budovách parlamentu a vlády ukrajinské Krymské autonomní republiky byly vztyčeny ruské vlajky.
- Novým premiérem krymské vlády byl zvolen šéf sdružení Ruská jednota Sergej Aksjonov.
1. března - Šéf autonomní vlády na Krymu Aksjonov oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti. Zároveň požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc.
- Úřadující ukrajinský prezident Turčynov podepsal dekret, kterým označil za nelegální jmenování Aksjonova do funkce krymského premiéra.
- Ruský parlament schválil záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Ukrajině vojáky. Kreml to zdůvodnil ukrajinskou vnitropolitickou krizí a potřebou chránit životy Rusů.
- Ukrajina požádala USA a další klíčové země RB OSN, aby pomohly ochránit její územní celistvost.
3. března - Ruské jednotky dokončily obsazení ukrajinské posádky v zálivu Balaklava u Sevastopolu.
4. března - Putin před novináři objasňoval ruskou roli na Krymu. Na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale „ozbrojené síly sebeobrany“. Vydal ruským jednotkám rozkaz k návratu do kasáren po rozsáhlém cvičení v oblastech sousedících s Ukrajinou.
- Trojice jihoukrajinských měst Oděsa, Cherson a Mykolajiv oznámila, že se chce připojit ke Krymu, pokud se obyvatelé poloostrova v referendu vysloví pro hlubší autonomii.
5. března - OBSE na Krym vyslala tým vojenských pozorovatelů, v němž jsou i zástupci Česka.
6. března - Krymský parlament velkou většinou hlasů schválil rezoluci o připojení poloostrova k Ruské federaci a uspořádání referenda o odtržení od Ukrajiny.
- Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu označil rozhodnutí krymského parlamentu za nelegální krok.
- USA rozhodly o vyhlášení vízových sankcí proti vybraným hodnostářům z Ukrajiny, Ruska i Krymu. Referendum na Krymu by porušovalo mezinárodní právo a odporovalo ukrajinské ústavě, prohlásil americký prezident Barack Obama.
9. března - Ruská armáda odřízla Krym od vnitrozemí. Na severu Krymu vojáci vybudovali minová pole, Perekopskou šíji, hlavní spojnici poloostrova s pevninou, armáda zablokovala.
11. března - Krymský parlament většinou 78 z 81 hlasů přijal deklaraci nezávislosti.
- Krymské úřady uzavřely letecký prostor nad poloostrovem pro běžné lety.
14. března - Ruský prezident Vladimir Putin neudělá žádné rozhodnutí kolem Ukrajiny před referendem na Krymu, uvedl americký ministr zahraničí John Kerry s odvoláním na svého kolegu Sergeje Lavrova, se kterým jednal o Ukrajině v Londýně.
15. března - Moskva vetovala návrh rezoluce RB OSN, který označuje referendum o statusu Krymu za neplatné a zároveň vyzývá státy a mezinárodní organizace, aby ho neuznaly.
- Ukrajinské ministerstvo zahraničí v ostře laděném stanovisku obvinilo Rusko z vojenské invaze na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské síly obsadily distribuční stanici plynu blízko Krymu, zřejmě první přesun ruských vojáků na ukrajinském území mimo Krym.
- Desítky tisíc stoupenců ruské opozice protestovaly v centru Moskvy a v dalších městech proti okupaci Krymu a politice Kremlu vůči Ukrajině. Provládního Pochodu bratrství na Rudém náměstí se se podle tamních médií zúčastnilo citelně méně lidí.
16. března - Ministři obrany Ukrajiny a Ruska se dohodli, že obě země uzavřou na Krymu příměří, které potrvá do 21. března. Během této doby ruské síly na poloostrově nepodniknou žádné akce proti ukrajinským vojenským zařízením.
- Souhlas s připojením ukrajinského poloostrova Krym k Ruské federaci v referendu podle prvních odhadů vyslovilo asi 93 procent voličů.
- Spojené státy krymské referendum odmítly a Bílý dům Moskvě vzkázal, že za intervenci zaplatí cenu v podobě sankcí a zvýšené nestability v oblasti.
- Za nelegální a nelegitimní označila referendum i Evropská unie s tím, že jeho výsledek neuzná. Ve společném prohlášení to uvedli předseda Evropské komise José Barroso a Herman Van Rompuy, který předsedá jednáním unijních států.