Prezidentské volby v Polsku začínají. Tito kandidáti mají nejvyšší šance
Polsko čeká v neděli 18. května první kolo prezidentských voleb. Hlasovací místnosti se Polákům otevřou v sedm hodin ráno, volební urnu komise zapečetí v devět večer. Průzkumy necelý týden před volbami favorizují vládního kandidáta Rafała Trzaskowského. V případě konání druhého kola s konzervativním Karolem Nawrockým, kandidujícím za nejsilnější opoziční stranu Právo a spravedlnost (PiS), ale může být výsledek podle polských politologů velmi těsný.
Občanská koalice (KO) v čele s Donaldem Tuskem hraje o to, zda bude mít pro své zákony podporu v prezidentovi. Dosud se totiž musela potýkat s častými vety současné konzervativní hlavy státu Andrzeje Dudy. Výsledek voleb do značné míry ovlivní to, jakou legislativu se vládě v tomto volebním období podaří prosadit.
Nejvyšší šanci stát se budoucím prezidentem Polska má podle průzkumu ze 14. května představitel vládní KO, varšavský starosta Trzaskowski. V šetření Institutu pro výzkum trhu a společnosti IBRiS pro deník Polityka ho za svého kandidáta označilo 33,7 procenta voličů. O 12 procentních bodů méně by získal favorit strany PiS Nawrocki, a to 21,6 procenta. Kandidát pravicově národovecké Konfederace Slawomir Mentzen má podporu 11,8 procenta respondentů, podle polských médií se mu podařilo nalákat hlavně mladé.
Nawrockému se v posledních měsících dařilo dotáhnout náskok Trzaskowského, osudnou by se mu ale nakonec mohla stát kauza kolem utajeného bytu. Během televizní debaty totiž Nawrocki odmítl návrh daně z další nemovitosti s tím, že on sám mluví za „obyčejné Poláky, jako je on, kteří mají jen jeden byt“. Jenže server Onet nedlouho poté přišel s informací, že kandidát Práva a spravedlnosti ve skutečnosti vlastní byty dva.
Jednotku měl získat výměnou za to, že se postará o jejího obyvatele, handicapovaného seniora Jerzyho Ż. Stejný webový deník ale následně upozornil na to, že důchodce v bytě nebydlí, a naopak žije ve státním pečovatelském zařízení. Jeho bývalá pečovatelka následně popřela Nawrockého tvrzení, že se v minulosti o muže staral. Podle deníku Rzeczpospolita se po aféře od konzervativního kandidáta odvrátila nejen část voličů, ale i jeho vlastní tým.
Po třech nejsilnějších kandidátech vychází na čtvrtém místě zástupce Třetí cesty Szymon Hołownia, který by získal 7,1 procenta. Oproti předchozím šetřením si v květnu polepšila kandidátka Nové levice Magdalena Biejatová na 5,8 procenta, stejně tak Adrian Zandberg ze strany Razem na 5,6 procenta.
Kdo jsou favorité voleb?
Rafał Trzaskowski
Lídrem předvolebních průzkumů zůstává třiapadesátiletý varšavský rodák Rafał Trzaskowski, kandidující za Občanskou koalici. Vystudoval politologii a filozofii, před vstupem do politiky pracoval jako tlumočník z angličtiny. Od roku 2009 do roku 2013 byl poslancem Evropského parlamentu, poté rok působil v Tuskově vládě jako ministr správy a digitalizace.
O prezidentské křeslo se ucházel již v minulých volbách v roce 2020, když nahradil kandidátku středopravicové Občanské platformy Małgorzatu Kidawovou-Błońskou. S téměř 49 procenty ve druhém kole nakonec těsně neuspěl v souboji s konzervativcem Andrzejem Dudou (PiS).
Trzaskowski podporuje evropskou integraci a v polském kontextu je považován za liberálního kandidáta podporujícího například stejnopohlavní manželství. Během současné kampaně byl však LGBT komunitou kritizován za to, že při vyostřené debatě schoval pod řečnický pultík duhovou vlajku, kterou mu předal konzervativní kandidát Nawrocki. „Já se za ni nestydím,“ reagovala levicová kandidátka Biejatová. Některá média hodnotila Trzaskowského gesto jako nepovedený pokus přiblížit se konzervativním voličům.
VIDEO:Spor o duhovou vlajku na prezidentské debatě
Karol Nawrocki
Dvaačtyřicetiletý kandidát podporovaný stranou Právo a spravedlnost Karol Nawrocki pochází ze severopolského Gdaňsku. Vystudoval historii. Té se dlouhou dobu věnoval, působil v polském Institutu národní paměti (IPN). Mezi lety 2017 a 2021 byl ředitelem muzea druhé světové války v Gdaňsku a od roku 2021 stojí v čele zmiňovaného IPN. Ve výzkumu se zaměřuje na antikomunistický odboj, organizovaný zločin v komunistickém Polsku nebo na historii sportu.
Nawrocki se prezentuje jako občanský kandidát s podporou PiS, v kampani opakovaně zdůrazňoval patriotismus a křesťanskou tradici. Je podporovatelem silných vazeb se Spojenými státy a začátkem května se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Odmítá euro a je pro vypovězení migračního paktu. Dlouhou dobu se těsně dotahoval na současného lídra Trzaskowského, kvůli skandálu se zatajeným bytem, který navíc získal od handicapovaného seniora, ale jeho preference v posledních týdnech klesly.
Přesto lze očekávat, že v případě jeho postupu do druhého kola naroste jeho podporovatelská základna o konzervativní a pravicové voliče, kteří odmítají uvolnění přísné protipotratové legislativy či kroky k dosažení rovnoprávnosti sexuálních menšin.
Sławomir Mentzen
Daňový poradce, ekonom a poslanec za uskupení Konfederace (Konfederacja Wolność i Niepodległość) Sławomir Mentzen oslovil zejména mladší voliče na sociálních sítích nebo při neformálních setkáních. Osmatřicetiletý kandidát z Toruně vystupuje silně euroskepticky, odmítá potraty a je označován za krajně pravicového kandidáta. Je předsedou strany Nová naděje, která má blízko k německé Alternativě pro Německo nebo české SPD.
Voličům slibuje „silné a bohaté Polsko“ s nízkými daněmi a silnou ekonomikou, výrazně také vystupuje proti migraci. Podpořil by volnější pravidla pro kryptoměny. V roce 2019 byl kritizován za svůj výrok: „Nechceme Židy, homosexuály, potraty, daně ani Evropskou unii,“ ten podle něj byl vytržený z kontextu. Pro ženy, které podstoupí potrat, v minulosti navrhoval tresty odnětí svobody. „Je špatné zabíjet nevinné děti, i když jsou spojeny s něčím nepříjemným,“ odpověděl na otázku, zda by podpořil legalizaci potratů v případě znásilnění.
Kdy se v Polsku konají volby?
První kolo voleb proběhne v neděli 18. května, hlasovat mohou Poláci od sedmi hodin ráno do devíti večer. V Česku budou otevřené tři volební místnosti, z toho dvě v Praze a jedna v Ostravě. Pokud voliči nerozhodnou o výsledku v prvním kole, druhé kolo je čeká v neděli 1. června ve stejném čase.
Kdy budou známy výsledky?
První odhadované výsledky polských prezidentských voleb budou zveřejněny hned po skončení volebního moratoria, tedy po deváté hodině večer. Půjde o takzvané exit polly – tedy průzkumy založené na ústních prohlášeních voličů po odchodu z volební místnosti, které mohou být zatíženy vyšší mírou nepřesnosti. Přesnější jsou výsledky z late pollů, které vycházejí z reálného sčítání hlasů na základě údajů z okrskových komisí a bývají k dispozici několik hodin po uzavření volebních místností.
Samotný proces sčítání a zveřejnění oficiálních výsledků je složitý a časově náročný. Postup je přesně definován volebním zákonem a zahrnuje například sčítání lístků, zpracování korespondenčních hlasů či předání protokolů. Výsledky obvykle zveřejňuje Státní volební komise (PKW) do 24 hodin po volbách, nicméně zákon nestanovuje pevnou lhůtu.
