Přesvědčením, že při přechodu od zlotého k euru by výrazně převažovala negativa nad pozitivy, se nijak netají více než polovina Poláků. Z nového průzkumu to zjistila společnost pro výzkum veřejného mínění TNS. Přes dvě třetiny obyvatel našeho severního souseda se obává, že by přechod k euru zhoršil hospodářskou situaci v zemi. Za zásadní přínos by pokládal příklon k euru pouze každý sedmý dotázaný.
Polsko je jediným evropským státem, který i za krize vykazuje stabilní ekonomický růst. Jedním z důvodů je oslabování zlotého, které pomáhá exportu zboží. Ačkoli se v letošním roce očekává bezmála dvouprocentní růst HDP, dynamika ekonomiky zřejmě zpomalí. Přírůstek je přitom způsoben právě vývozem, naopak spotřeba obyvatel klesá. Mnozí Poláci v jiném průzkumu uvedli, že stále častěji zabředají do finančních těžkostí, a proto do budoucnosti hledí skepticky.
K přijetí eura za stanovených podmínek se Polsko zavázalo při vstupu do EU v roce 2004. Vláda premiéra Tuska původně koketovala s myšlenkou, že by přístupové procedury odstartovala již v uplynulém roce. Vzhledem ke stoupající skepsi obyvatel však Varšava dosud raději stále ještě nestanovila žádné určité datum.
Stanovená pravidla nezbytná pro přijetí eura podle vládních odhadů může země splnit do roku 2015. Ovšem vzhledem k tomu, že pro přijetí eura je potřeba schválit změnu ústavy, k čemuž vláda dosud nesehnala potřebnou většinu zákonodárců, označil již v dřívějším rozhovoru pro německý deník FAZ ministr hospodářství Janusz Piechocinski rovněž rok 2016 za nerealistický. Mnozí Poláci ovšem doufají, že pokud ke změně platidla dojde, bude to až ve výrazně pozdějším termínu.
Polsko není Portugalsko, pane Bidene
