Diskuse mezi vládními činiteli na téma dvourychlostní Evropy se podle zdrojů zatím vedou jen v teoretické a „intelektuální“ rovině. Snahou je prý najít způsob, jak eurozónu ochránit před úplným rozpadem. Přísněji definovaná pravidla by znamenala, že měnové unie by se její někteří dosavadní členové nemohli dál účastnit.
Berlín dnes ale podobné spekulace popřel. „Naším jediným cílem je stabilizovat eurozónu v její současné podobě,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Její strana chce ale podle deníku Financial Times Deutschland přinejmenším změnit evropskou smlouvu tak, aby členové eurozóny, kteří nebudou zvládat své dluhové problémy, mohli z měnové unie sami dobrovolně vystoupit.
Euro by měly rychleji přijmout i další země, apeloval Barroso
Proti rozdrolování Evropské unie se ve středu důrazně vyslovil i šéf Evropské komise José Manuel Barroso, který dokonce argumentoval hrozbou, kterou by takový vývoj znamenal pro mír v Evropě. „Nemůže být mír a prosperita na severu nebo západě Evropy, pokud nebude mír a prosperita i na jihu a východě,“ řekl Barroso v projevu v Berlíně.
Barroso zároveň apeloval na státy EU, které ještě nepřijaly euro, aby se tak snažily učinit co nejdříve. „Všechny státy EU by měly mít euro jako svoji měnu. Výzvou k řešení teď je, jak prohlubovat integraci v eurozóně a neprohlubovat rozdíly mezi jejími členy a nečleny,“ uvedl.
Eurozóna | Zdroj: wikimedia.org
EK: Rozdělení eurozóny by mělo tvrdý dopad na ekonomiku
Mluvčí Evropské komise citovala odhady nespecifikovaného původu, podle kterých by německá ekonomika v případě rozdělení eurozóny klesla o tři procenta a ztratila milion pracovních míst. Pravděpodobně by to byl důsledek ztráty německého vývozu do nynějších slabších zemí eurozóny, které by musely obnovit vlastní měny s výrazně nižšími kurzy k euru.
„Byly by to obrovské náklady. Nemůžeme dovolit, aby se eurozóna nebo Evropská unie fragmentovaly, protože by to bylo proti zájmům všeho evropského lidu,“ řekla mluvčí Pia Hansenová.
Spekulace o redukci eurozóny zesilují problémy Itálie
Rostoucí spekulace o možnosti rozpadu eurozóny jsou důsledkem prohlubování dluhové krize, která až donedávna zasahovala menší okrajové země jako Řecko, Irsko a Portugalsko. V poslední době se však pozornost zaměřila na Itálii, kde ve středu vystoupil výnos dlouhodobých vládních dluhopisů nad kritickou hranici sedmi procent, nad níž byly v minulosti zadlužené země nuceny požádat o mezinárodní finanční pomoc.
Itálie je přitom natolik velká ekonomika s tak vysokým dluhem, že EU by k její záchraně před platební neschopností už zřejmě neměla dost prostředků. Nad vodou zatím Itálii drží Evropská centrální banka svými nákupy italských dluhopisů na trhu.