Výzkumníci již dříve dosáhli podobného efektu podáváním rapamycinu dospělým myším, který ale působil jen na samičky. Nyní přišli na novou metodu, jak geneticky blokovat či omezit efektivnosti serin/treoninové kinázy (enzymu, který přenáší takzvané funkční skupiny, pozn. redakce) označované jako mTOR. Nová metoda navíc působí i na myší samečky.
Genetické změny vedly u pokusných myší kromě prodloužení délky života také ke zpomalení nástupu biologických příznaků stárnutí, v paměťových a orientačních testech si navíc vedly lépe než geneticky neupravené myši. mTOR je v organismu zodpovědný za dělení buněk, proteinovou syntézu či přepis buněčné DNA do RNA.
Vzhledem k tomu, že savci by bez mTOR normálně nepřežili, vedoucí výzkumu Toren Finkel a jeho kolegové z National Heart, Lung and Blood Institute v americké Bethesdě snížili množství enzymu v myších buňkách na pouhých 25 procent. Takto modifikované myši žily průměrně 30 měsíců, jejich nemodifikované „kolegyně“ pouhých 26 měsíců.
Délka života takto zmutovaných jedinců však byla vykoupena negativními příznaky: Myši postupem času trpěly úbytkem kostní hmoty a mnohem častěji je postihovala infekční onemocnění. „To je pro nás důkaz, že jednotlivé tkáně a orgány stárnou různě rychle a dle různých mechanismů,“ dodal Finkel pro server The Scientist.
