Prodloužení života o 20 procent? U myší se to vědcům už povedlo

Výzkumníci již dříve dosáhli podobného efektu podáváním rapamycinu dospělým myším, který ale působil jen na samičky. Nyní přišli na novou metodu, jak geneticky blokovat či omezit efektivnosti serin/treoninové kinázy (enzymu, který přenáší takzvané funkční skupiny, pozn. redakce) označované jako mTOR. Nová metoda navíc působí i na myší samečky.

Genetické změny vedly u pokusných myší kromě prodloužení délky života také ke zpomalení nástupu biologických příznaků stárnutí, v paměťových a orientačních testech si navíc vedly lépe než geneticky neupravené myši. mTOR je v organismu zodpovědný za dělení buněk, proteinovou syntézu či přepis buněčné DNA do RNA.

Vzhledem k tomu, že savci by bez mTOR normálně nepřežili, vedoucí výzkumu Toren Finkel a jeho kolegové z National Heart, Lung and Blood Institute v americké Bethesdě snížili množství enzymu v myších buňkách na pouhých 25 procent. Takto modifikované myši žily průměrně 30 měsíců, jejich nemodifikované „kolegyně“ pouhých 26 měsíců.

Délka života takto zmutovaných jedinců však byla vykoupena negativními příznaky: Myši postupem času trpěly úbytkem kostní hmoty a mnohem častěji je postihovala infekční onemocnění. „To je pro nás důkaz, že jednotlivé tkáně a orgány stárnou různě rychle a dle různých mechanismů,“ dodal Finkel pro server The Scientist.