Dosáhnout elegantního a Británii co možná nejméně škodícího odchodu z Evropské unie je jedna věc. Britští odborníci i média se shodují, že Mayová je jednou z mála političek, která dokáže zemi provést nejturbulentnějším obdobím za poslední desítky let. „Představuje jiný druh politika – klidného vůdce v místnosti plné přehnaně natěšených školáků,“ napsal list The Guardian. Druhou a neméně obtížnou záležitostí je uklidnit vnitropolitickou scénu po referendu.
Britové mají přednost
Premiérka evidentně hodlá dát přednost domácímu dění. Některé povinnosti jsou ostatně dané. Do 48 hodin by měla ohlásit sestavu svého kabinetu. Už jen fakt, zda to budou pouhé výměny vládních postů mezi stávajícími ministry, nebo důkladná obměna lidí, bude signálem, jak chce dosáhnout sjednocení Konzervativní strany. Mezi zastánci a odpůrci brexitu v řadách toryů zeje hluboký příkop a přiblížit jejich představy o dalším směřování země nebude hračka.
„Povinností naší strany není nic jiného než jednota. Potřebujeme jasnou a pozitivní vizi pro budoucnost naší země. Takové země, která nefunguje jen pro pár vyvolených, ale pro všechny,“ říká Mayová. Traduje se o ní, že do vlivných pozic vybírá lidi, kteří si to zaslouží prací – alespoň tak si počínala, když vedla ministerstvo vnitra. Takže bude zajímavé sledovat, jestli kvůli atmosféře ve straně bude ochotna taktizovat.
Dokáže být tvrdá
Splnit očekávání, se kterými Angličané hlasovali pro odchod z EU, znamená především zatočit s migrací. S ní má Mayová jakožto ministryně vnitra bohaté zkušenosti a k jejím úspěchům rozhodně patří například vyhoštění radikálního muslimského duchovního abú Katady.
Dokáže být tvrdá. Nejenže se staví proti unijní politice rozdělování uprchlíků, dokonce soudí, že běženci zachycení na moři mají být vraceni zpět i proti své vůli. Dlouhodobě prosazuje, aby Velká Británie ustoupila od ratifikace Evropské úmluvy o lidských právech. Jenže odpor proti migrantům má na britských ostrovech i další rozměr. Do země proudí za prací občané z EU, hlavně Poláci.
Jejich počet se od roku 2004 vyšplhal asi na půl milionu osob, „oblíbenou destinací“ je Británie i pro Čechy. A pokud se naplní prognózy – kvůli brexitu má propad růstu britského HDP činit jedno až 2,5 procenta – tlak, aby cizinci neubírali místním práci, poroste. Mayová si to uvědomuje. V boji o předsednický post a premiérské křeslo byla jediná, kdo odmítl potvrdit, že cizinci z EU, kteří teď v Británii pracují, budou moci v zemi zůstat.
Mayová ovšem také trvá na tom, že země má zůstat součástí jednotného evropského trhu, a představitelé EU už jí vzkázali, že bez volného pohybu lidí to nepůjde. Po změně migrační politiky je ale v zemi jednoznačně velká poptávka a vládnoucí konzervativci ji musejí uspokojit.
Chůze na hraně
Racionální a neústupná, tak Mayovou charakterizují její političtí souputníci nejčastěji. I proto někteří druhou premiérku v historii Británie přirovnávají k té první – Margaret Thatcherové. Jisté podobnosti tu jsou. Mayová je dcera anglikánského faráře, otec její předchůdkyně byl laický metodistický kazatel. Obě studovaly na Oxfordu. Mayová se prý i obléká podobně jako Železná lady, a co víc – svým obdivem k Thatcherové se netají.
Přesto, anebo možná právě proto se rozhodla vymezit. „Nevěřím jen v individualismus, ale ve společnost,“ prohlásila v jednom ze svých kandidátských projevů. Byla to narážka na proslulý výrok Thatcherové, že „společnost neexistuje“.
S tvrdostí si se Železnou lady ale určitě nezadá. Proti opozičním labouristům vystupuje už od mládí, a byť byla na straně odpůrců brexitu, při vyjednávání odchodu z EU nedá unijním politikům nic zadarmo. Chtě nechtě ji ale čeká dlouhá chůze na hraně. Na domácí půdě je odhodlaná vyhnout se předčasným volbám a zabránit rozpadu země. Na mezinárodním poli chce zvýšit samostatnost Británie a zároveň pro ni uchovat co nejvíc dosavadních výhod plynoucích z členství v unii. Není jí co závidět.
| Theresa Mayová (59) |
|---|
| • Narozena 1. října 1956 v Eastbourne, hrabství Východní Sussex • Vystudovala geografii na Oxfordu • V roce 1997 poprvé zvolena do parlamentu • 2002–2003 byla výkonnou předsedkyní Konzervativní strany • Členka několika stínových vlád konzervativců, v roce 2010 se stala ministryní vnitra a ministryní pro záležitosti žen a rovné příležitosti • Od roku 2012 byla pouze ministryní vnitra • Je vdaná a bezdětná Kdo je Philip May? |
