Představitelé Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v uplynulých dnech dali opakovaně najevo, že Řecko musí schválit balík úsporných opatření, aby dostalo další část dohodnuté finanční pomoci. O novém plánu úspor řečtí poslanci jednají v tomto týdnu.
„Řekněme si naprosto bez obalu, místo neutrálního slova pomoc, že půjčky, tedy něco, co se musí splácet, Řecku nepomohou. Dárky eventuálně mohou dočasně pomoci,“ řekl Klaus. Pomoc Aténám prezident neodmítá, ale půjčku nepovažuje za takovou formu pomoci, kterou Řecko potřebuje.
Atény se loni v květnu dohodly na záchranném úvěru v hodnotě 110 miliard eur (2,7 bilionu korun) od EU a MMF. Nyní ale potřebují další půjčku v podobném rozsahu, aby mohly dostát svým finančním závazkům do konce roku 2014, kdy doufají v návrat na kapitálové trhy. „Loňská půjčka Řecku v hodnotě 110 miliard eur s nabíhajícími nemalými úroky je něco, co je (…) tak evidentně nesplatitelné,“ soudí .
Odpovědnost za nynější finanční situaci Řecka má podle českého prezidenta také eurozóna, která v minulosti Atény mezi země platící eurem přijala. „Já nejsem ten, který by vinil Řecko. Já si nemyslím, že to, že Řecko bylo přijato do eura, způsobili Řekové. To způsobili ti, kteří Řeky do eurosystému přijali a v tomto smyslu nějaká zodpovědnost na straně zemí eurozóny a vůbec zemí Evropské unie je,“ podotkl Klaus, který je dlouhodobým kritikem eura.
Slovenský prezident naopak plány na další půjčky Řecku podporuje. Gašparovič souhlasí i s postupem slovenské vlády, která pomoc Aténám podmiňuje účastí soukromého sektoru na řešení řeckých finančních problémů a dalšími úspornými opatřenými.
Slovenská vládní koalice však v názoru na podporu Řekům není jednotná, výhrady má druhá nejsilnější vládní strana Svoboda a solidarita (SaS), podle které by Řecko mělo zkrachovat. SaS rovněž odmítá zvýšení objemu peněz v záchranném fondu EFSF a vznik jeho nástupce ESM. Slovensko loni jako jediná země eurozóny odmítla poskytnout Aténám bilaterální půjčku.
