Putin prý nechce přijít o rezervy, protikrizový balíček bude letos menší

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ctk/ap

Ruská vláda chce zavádět protikrizová opatření i tento rok, na podporu ekonomiky a mírnění důsledků krize plánuje vynaložit až 475 miliard rublů (150 miliard korun). Loni ale pro tyto potřeby vyčlenila téměř pětinásobnou sumu. Podle zdrojů agentury Reuters mezi vysoce postavenými představiteli ruské vlády je pro prezidenta Vladimira Putina prioritou zachování finančních rezerv země.

Hrubý domácí produkt Ruska vinou propadu cen ropy a hospodářských sankcí v loňském roce klesl o 3,7 procenta, letos jej podle Mezinárodního měnového fondu čeká snížení o procento.

Ruská vláda proto připravila protikrizový plán, který počítá s vynaložením 135 miliard rublů (42 miliard korun) na podporu různých ekonomických odvětví. Využije k tomu peníze, které pro stejné účely nestihla vyčerpat v uplynulém roce.

Premiér Dmitrij Medveděv již před několika dny oznámil, že jen na podporu ruského automobilového průmyslu půjde 50 miliard rublů (15,8 miliardy korun). Polovina této sumy bude určena na program šrotovného.

Přečtěte si:

O ostatních odvětvích a přesných částkách na jejich podporu ještě podle agentury Reuters vláda definitivně nerozhodla. Dalších zhruba 340 miliard rublů (107 miliard korun), které má k dispozici díky zmrazení vyvádění peněz do soukromých penzijních fondů, může Moskva použít na zmínění případného nárůstu sociálního napětí a nespokojenosti obyvatel v důsledku pokračující krize.

Částka má například kompenzovat dražší léky či zvýšit státem vyplácené penze. Pravděpodobnost, že vláda tyto miliardy skutečně utratí, je ale podle vládního činitele citovaného agenturou Reuters „velmi nízká.“

Putinovým cílem je totiž údajně zachovat alespoň část finančních rezerv Ruska i do příštích let. Již loni na podzim ministr financí Anton Siluanov varoval, že při tehdejším tempu čerpání z rezerv by do dvou let přišlo o jeden z fondů, kam v minulosti ukládalo výnosy z exportu ropy.

Možné komplikace pro VEB

Vláda rozhoduje také výši o pomoci pro ruský finanční sektor. Zatím je zřejmé, že její plány mohou zkomplikovat situaci státní banky VEB, která kvůli sankcím ztratila přístup na západní kapitálové trhy.

Moskva ji proto chce poskytnost finanční podporu a původně zvažovala nabídnout částku kolem 950 miliard rublů (300 miliard korun), podle zdrojů agentury Reuters však VEB bude moci počítat maximálně se 190 miliardami rublů (60 miliard korun).

„Rozpočtové příjmy klesají spolu s cenou ropy, tak proč bychom se o navyšování vládních výdajů měli vůbec bavit?“ zmínil pod podmínkou anonymity jeden z vládních činitelů hlavní příčinu potíží ruského hospodářství.