Řecko chystá další výprodej. Na řadě jsou dálnice, přístavy a rafinerie

Přístav Pireus

Přístav Pireus Zdroj: profimedia.cz

Soluňský přístav
Privatizovat se bude i dálnice Egnatia
Řecký přístav Pireus
3
Fotogalerie
Řecko chystá druhou vlnu privatizace, v jejímž rámci prodá nebo pronajme největší rafinerii Hellenic Petroleum, největší přístavy a vodárenskou společnost. Tendry otevře v prvním pololetí příštího roku a výnos z prodeje využije k umoření dluhů a plnění podmínek čerpání mezinárodní finanční pomoci. Tu Řecko dostává od dalších členských zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Atény mají zatím ještě rozjednaných šest projektů, s nimiž začaly v rámci první privatizační vlny. S jejich dokončením Řecko počítá začátkem příštího roku. „Pro nadcházející měsíce máme připravenou část významného majetku, který nabídneme v tendrech,“ řekl na tiskové konferenci šéf privatizačního úřadu HRADF Jannis Emiris.

Vedle rafinerie Hellenic Petroleum budou na prodej i podíly v přístavech Pireus a Soluň. Část přístavu Pireus už vlastní čínská rejdařská společnost Cosco a má zájem i o zbytek.

Prohlédněte si, co Řekové nabízí:

Řecko se ale zbaví i druhé největší vodárenské společnosti Thessaloniki Water či společnosti Larco. Ta patří k největším producentům niklu na světě. Země má v plánu najít investory i pro své největší letiště v Aténách, na prodej jsou i dálniční úseky a menší regionální letiště a kotviště.

Privatizace je nezbytnou součástí snahy Řecka zaplatit dluhy a odvrátit státní bankrot. V rámci podmínek, na nichž se výměnou za čerpání zahraniční finanční pomoci Atény dohodly s EU a MMF, by Řecko mělo do konce roku 2015 z privatizace získat kolem 19 miliard eur (asi 474 miliard korun). Do roku 2020 pak má program prodeje majetku zajistit kolem 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun).

Kromě redukce státního sluhu si Řecko od privatizací slibuje přilákání soukromých investic za 60 miliard eur, 50 tisíc nových pracovních míst a roční daňové výnosy tři miliardy eur.

Řecko ale už nesplnilo několik podmínek, které stanoví, kolik peněz už by Atény měly mít. Od prvního záchranného programu z května 2010 si Řecko takto zajistilo jen asi 1,6 miliardy eur (asi 40 miliard korun).

Nedostatečný pokrok pramení hlavně z neochoty řecké vlády prodávat státní majetek, dále také z politické nestability a z malého zájmu investorů o řecká aktiva. Na trhu totiž stále panují obavy, že by Řecko mohlo odejít z eurozóny.

Premiér Antonis Samaras v pondělí řekl, že Řecko s věřiteli včas dokončí jednání o dalších úsporných opatřeních, a zajistí si tak další část úvěru. Řečtí činitelé nicméně přiznávají, že dohodu se patrně nepodaří uzavřít do čtvrtka, kdy v Bruselu začíná summit Evropské unie.