Investorské sázky na renesanci řecké ekonomiky dělají z tamních akcií a dluhopisů jeden z nejrychleji rostoucích trhů světa.
Řecko odpočítává týdny do faktického konce své dluhové krize. Po třech letech financování veřejnými penězi věřitelských zemí se totiž Atény chystají požádat o důvěru soukromý kapitál a vrátit se na dluhopisové trhy. Stěžejní krok ke své finanční soběstačnosti plánuje země udělat poté, co vyřešila své problémy s financováním letních splátek svých dluhů a od Evropské komise dostala kladné vysvědčení na adresu svých reforem. Ze sázek na renesanci Řecka se stal mezitím investorský hit.
„Atény budou z hlediska návratu na dluhopisový trh kout železo, dokud je žhavé. Nevznikne-li v tamní ekonomice nebo obecně na kapitálových trzích nějaký nový problém, čekal bych emisi řeckých dluhopisů v září,“ uvádí ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek. Někteří z pozorovatelů sázejí na emisi řeckých bondů ještě během prázdninových měsíců, úspěšný prodej by změnil pohled investorů na ekonomiku země a pomohl urychlit její růst. Pilotní emisí mají být dluhopisy se splatností pěti let.
Očekávané zhodnocení řeckých aktiv po návratu země na finanční trhy žene burziány do masivních investic. Jen za poslední tři měsíce tak v očekávání tečky za dluhovou krizí podražily aténské akcie o 28 procent, řecký parket se tak stal letos jedním z nejrychleji rostoucích akciových trhů světa. Takřka pětinový nárůst mají za sebou i řecké státní dluhopisy, vidina vyšší důvěry v ekonomiku totiž slibuje pokles úrokových sazeb, a tím i skokové zhodnocení těchto papírů.
Momentálně by si Atény byly schopny půjčit nejlevněji od listopadu roku 2009, za desetiletou půjčku by soukromí investoři žádali roční úrok 5,3 procenta. Na vrcholu dluhové krize v únoru 2012 přitom žádali sedmkrát tolik. Po roce 2014 odřízl zemi od soukromých peněz nástup první levicové vlády Alexise Tsiprase zvolené díky slibu o ukončení politiky rozpočtových úspor.
„Pohled do budoucnosti je nyní mnohem světlejší. Fiskální situace se výrazně zlepšila. Přebytek vládního sektoru loni činil 0,7 procenta HDP, primární rozpočtový přebytek bez započtení platby úroků ze státního dluhu a splátku jistiny dokonce dosáhl čtyř procent HDP,“ uvádí ekonom Deloitte David Marek. Řecký dluh v poměru k velikosti ekonomiky by měl dosáhnout vrcholu až letos, a to na zhruba 183 procentech ročního výstupu Řecka.
