Dohodu potvrdil prezident Evropské centrální banky Mario Draghi na tiskové konferenci po zasedání měnového výboru ECB. Uzavření dohody na řecké politické scéně bylo nutné ještě před schůzkou ministrů financí eurozóny, která se bude večer konat v Bruselu. Schůzky se zúčastní i šéfka MMF Christine Lagardeová a Draghi.
Eurozóna ale dnes s definitivní platností o druhém záchranném balíku pro Řecko nerozhodne. Vyplývá to z prohlášení některých ministrů financí při příjezdu na zasedání v Bruselu. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová zprávy z Atén o dosažení dohody požadované partnery pro uvolnění nových půjček nicméně označila za povzbudivé.
Představitelé koaličních stran se již v noci na dnešek dohodli na téměř všech úsporných opatřeních, vyjma snižování penzí. Místo snížení penzí nabídli škrty v jiných oblastech veřejných výdajů. Bližší detaily však úřad premiéra neposkytl. Politici se zdráhali přijmout škrty, protože mohou ohrozit jejich pozici před volbami, které se budou konat v dubnu.
Novou nabídku musí posoudit trojka věřitelů
K nové nabídce se ještě musí vyjádřit tzv. trojka věřitelů, tedy EU, MMF a ECB. Ti mají rozhodnout, jestli Řecko novou nabídkou splní jejich požadavky a peníze jim budou uvolněny. Představitelé eurozóny již dříve uvedli, že balík pomoci musí být dohodnut a schválen nejpozději do 15. února, aby bylo veškeré papírování dokončeno včas a Řecko se vyhnulo chaotickému bankrotu, který by mohl ohrozit oživení celé globální ekonomiky.
Euro a evropské akcie začaly v reakci na zprávu posilovat. Euro k dolaru stouplo až nad 1,33 USD, nejvýše od poloviny prosince. Po tiskové konferenci Draghiho však své zisky smazalo. Draghi uvedl, že výhled vývoje evropské ekonomiky je nejistý.
Ještě před ohlášením dohody oznámily řecké odbory další 48hodinovou stávku proti úsporným opatřením. Začít má v pátek.
Jednání o odpisu dluhu pokračují
Řecko také stále jedná se soukromými investory, kteří drží téměř dvě třetiny státních dluhopisů Řecka, o odpisu dluhu. Účast soukromých investorů je nedílnou součástí druhého balíku pomoci. Jednání o výměně dluhopisů se táhnout již několik týdnů a jejich cílem je snížení dluhu země až o 100 miliard eur. Očekává se, že soukromí investoři výměnou části stávajících dluhopisů za nové přijdou asi o 70 procent své investice.
Řecko se od prvního záchranného úvěru propadá stále hlouběji do recese. Nejnovější údaje o vývoji nezaměstnanosti ukázaly, že míra nezaměstnanosti v listopadu stoupla na rekordních 20,9 procenta. Průmyslová výroba pak v prosinci klesla o 11,3 procenta.
Balík nejnovějších úsporných opatření řecké vlády
Atény se mimo jiné podvolily nátlaku na snížení minimální mzdy o 22 procent, okleštění důchodů bývalých zaměstnanců polostátních firem o sedm až 15 procent, propuštění 15 tisíc státních úředníků do jednoho roku a omezení výdajů na obranu nebo investic do infrastruktury o stovky milionů eur.
Hlavní opatření:
* Snížení výdajů o 1,5 procenta HDP v roce 2012, tedy o 3,3 miliardy eur. To znamená například omezení investic do infrastruktury o 400 milionů eur, pokles výdajů na výplatu důchodů o 300 milionů eur, snížení nákladů na obranu rovněž o 300 milionů eur a omezení příspěvků na léky o 1,1 miliardy eur.
* Snížení minimální mzdy o 22 procent, které se má ale dotknout jen nových zaměstnanců, nikoliv těch nynějších. Ze zhruba 750 eur (18 780 Kč) tak má klesnout na asi 586 eur (14 674 Kč). Mladým zaměstnancům do 25 let má být minimální plat snížen o 30 procent na 527 eur (13 195 Kč).
* Snížení důchodů o 15 procent u bývalých zaměstnanců bank a velkých firem jako jsou telefonický operátor OTE nebo elektrárenská společnost DEI. Sedmiprocentní pokles penzí bývalých námořníků.
* Zmražení mezd všech zaměstnanců do doby, než klesne nezaměstnanost pod deset procent (v současnosti se přibližuje 21 procentům).
* Propuštění 15 000 státních úředníků do konce roku 2012. Snížení celkového počtu státních zaměstnanců o 150 000 do roku 2015.
* Snížení o 15 procent u státních příspěvků na penzijní připojištění.
* Další tříprocentní snížení příspěvků na sociální zabezpečení v roce 2013.
* Zrušení daňových výjimek (například nižší DPH na řeckých ostrovech).
* Privatizace velkých firem jako sázkové společnosti OPAP, ropného koncernu ELPE, vodárenského gigantu EYDAP v první polovině letošního roku.
Závazky do budoucna:
* Už v červnu musejí Atény (i když po případných volbách vznikne nová vláda) přichystat nová úsporná opatření ve výši deseti miliard eur pro dvouleté období 2014-2015.
* Do konce roku 2015 má Řecko vytvořit primární rozpočtový přebytek (po vyloučení úroků z půjček).
