Ministr financí Evangelos Venizelos dodal, že jednání s inspektory EU a MMF o plnění podmínek pro poskytnutí pomoci byla nyní přerušena, obnovena však budou 14. září. Popřel tak předchozí spekulace o selhání jednání. „V noci se rozhodlo, že uzavřeme první kolo jednání a druhé kolo začne za zhruba deset dní, 14. září,“ uvedl Venizelos. Dodal, že inspektoři potřebují deset dní na prostudování ekonomických dat na technické úrovni. Zdůraznil, že jednání nebyla zastavena a přestávka byla naplánována. Agentury však upozorňují, že Atény předtím o žádné přestávce nemluvily a MMF chtěl misi dokončit do 5. září. Přestávka je tak podle nich známkou napětí mezi věřiteli a Řeckem.
Inspektoři MMF, EU a Evropské centrální banky (ECB) zahájili v pondělí kontrolu účetnictví a zákonů Řecka. Na jejím základě mají rozhodnout, zda země učinila dostatečné pokroky, aby mohla získat další slíbené peníze z pomoci, které mají odvrátit bankrot Řecka.
Podle úředníků blízkých inspektorům zatím nelze říct, zda kvůli hrozbě mnohem hlubší recese, než se čekalo, Řecku hrozí, že by nedostalo dalších osm miliard eur (zhruba 194 miliard korun) z pomoci. Analytici věří, že Řecko dostane další splátku pomoci, čeká ho však zřejmě varování, že musí urychlit reformy. Podle zdroje bude uvolnění dalších peněz záviset na přesných číslech o deficitu, na tom, co k nim přispělo, a na tom, zda bude Řecko schopné případné výpadky dohonit.
Řecko se zavázalo, že se mu letos podaří snížit rozpočtový deficit na 7,6 procenta hrubého domácího produktu. Podle zdroje však bude deficit činit nejméně 8,6 procenta HDP. Ministr financí Venizelos již dříve uvedl, že Řecku by se mohlo podařit dostat blízko plánovaného cíle, pokud zavede všechna úsporná opatření. Atény však upozorňují, že odhady počítaly letos s poklesem HDP o 3,9 procenta, místo toho však ekonomika klesne o více než 4,5 procenta, možná i o více než pět procent.
Venizelos dnes potvrdil, že země je v hlubší recesi, než se původně čekalo, a ekonomika klesne letos o zhruba pět procent. Řecko je však podle něj odhodlané dokončit strukturální reformy požadované věřiteli.
Inspektoři EU, MMF a ECB podle zdroje upozorňují na tři hlavní problémy. Kromě horšího ekonomického výkonu jsou to potíže se zaváděním některých střednědobých opatření, která buď nebyla zavedena vůbec, nebo se zpožděním. Výnosy ze zavedených opatření, zvláště z daní, jsou pak nižší, než se předpokládalo.
Atény rovněž slíbily, že získají do konce září z privatizace 1,7 miliardy eur a do konce letošního roku pět miliard eur. Zatím však vláda pouze využila opci na prodej podílu deset procent ve firmě Hellenic Telecom německému Deutsche Telekom za 400 milionů eur. Do konce měsíce by tak měl stát prodat ještě majetek za 1,3 miliardy eur. „Vláda si myslí, že může tento cíl splnit, my však máme vážné pochyby o tom, zda to dokáže,“ řekl zdroj agentuře Reuters.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od evropských partnerů a MMF mají Atény postupně získat půjčky ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Ukázalo se ale, že tato suma stačit nebude. Eurozóna se proto s MMF letos v červenci dohodla na druhém záchranném balíku ve výši 109 miliard eur. K němu už ale přispějí i soukromí věřitelé, což jsou hlavně banky.
