Příčinou jejich skepse je neúspěšná snaha o prodej plynárenské společnosti DEPA. Vláda předpokládala, že takto získá zhruba miliardu eur. Pokus o privatizaci se vlekl, až vláda v pondělí oznámila, že se nezdařil a je třeba vypsat nový tendr. Za vážného uchazeče o společnost byl považován ruský Gazprom, který ale nakonec nabídku stáhl.
Krok odůvodnil „podstatnými riziky“. Finanční situace firmy se podle něj může do uzavření dohody zhoršit. Ojedinělým úspěchem řecké privatizace tak zůstává květnová dohoda o prodeji třetinového podílu v sázkovém monopolu OPAP česko-řecké skupině Emma Delta za 652 milionů eur.
Někteří řečtí představitelé viní Evropskou unii, že plynovému tendru uškodila obavami z přílišného ruského vlivu v plynárenství. Bývalý šéf ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker řekl, že spekulace nemůže ani potvrdit ani vyvrátit. Pokud však podle něj Evropská komise nějakou roli sehrála, měla by nést zodpovědnost.
Z Bruselu Řekům včera vzkázali, že prodej musí pokračovat tak brzy, jak to bude možné. „Výsledek privatizačního procesu řeckého plynového sektoru je důležitý z hlediska příjmů a vlivu na reformy v odvětví energetiky,“ uvedl mluvčí komise Simon O’Connor. Premiér Antonis Samaras vyloučil, že by vláda finanční výpadek dohnala úspornými opatřeními.
Včera mluvčí vlády oznámil, že Řecko kvůli úsporám ode dneška dočasně přeruší vysílání a veškerou činnost veřejnoprávního rozhlasu a televize.
