O půlnoci podle všeho vyprší také prodloužený mezinárodní záchranný program pro zadlužené Řecko.
Promeškaná splátka Řecka je také největší, jakou kdy některá země MMF nesplatila. Řecko je nyní největším dlužníkem fondu, dluží mu bez úroků 35 miliard eur. Do konce letošního roku má Řecko MMF zaplatit 5,5 miliardy eur.
Nesplacení může mít vážné dopady. Řecko bude okamžitě odstřiženo od dalších financí od MMF. Pokud nebude problém rychle vyřešen, může země případně přijít o hlasovací právo v MMF nebo být z organizace vyloučena, upozornil list Financial Times.
Někteří analytici si nedávno nesprávně vyložili pokyny MMF pro zmeškané platby, podle kterých měly mít Atény ještě 30 dnů na uskutečnění platby, než bude o prodlení informována výkonná rada MMF. Podle úředníků jsou tyto pokyny zastaralé a šéfka fondu Christine Lagardeová již oznámila, že okamžitě po skončení úředních hodin ve Washingtonu bude informovat výkonnou radu, že Atény jsou v prodlení s platbou. To by mohlo mít dopad na doložky v dohodách s některými evropskými věřiteli.
MMF nikdy nepřistupuje k dalšímu projednávání splátkových kalendářů se svými členy. Když Řecko nakouslo téma o vyjednání nového splátkového kalendáře v dubnu, Lagardeová ho rezolutně odmítla a uvedla, že za posledních 30 let fond nikdy neumožnil zpoždění splátky.
Podle stanov MMF může rozhodnout o odložení splátky nejvýše na pět let, pokud 70procentní většina nerozhodne, že delší doba odkladu je možná, protože uskutečnění splátky by způsobilo členovi mimořádné těžkosti. Naposledy fond umožnil pětiletý odklad splátek v roce 1982 Guyaně a Nikaraguy. Druhá možnost, delší odložení se souhlasem 70procentní většiny, nebyla nikdy využita.
Řecko jako Zambie
MMF také již ve vztahu k Řecku využil málo známá pravidla a precedenty. Mimo jiné umožnil sloučit všechny splátky za červen do jedné na poslední den v měsíci, což naposledy využila v 80. letech Zambie. Dokonce někteří vysocí úředníci MMF uváděli, že o podobných pravidlech předtím neslyšeli.
Také podmínky pro získání úvěru byly volnější. Řecku bylo povoleno mít mnohem vyšší státní dluh, než je umožněno neevropským zemím při žádosti o půjčku. Cokoliv, co by mohlo být vnímáno jako zvláštní zacházení s Řeckem, by také mohlo rozzlobit rozvíjející se ekonomiky a zhoršit důvěryhodnost fondu.
Atény podle Dragasakise také požádaly Evropskou centrální banku (ECB), aby zvážila zvýšení stropu pro nouzové financování řeckých bank.
ECB nechala program nouzového financování (ELA) o uplynulém víkendu beze změn na úrovni 89 miliard eur. Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů, který během napjatých víkendových jednáních o zbývajících penězích ze záchranného programu nabral na intenzitě. Řecko v pondělí zavedlo omezení pro pohyb kapitálu a na týden uzavřelo banky.
