Řecko pro turisty podraží. Reformy se dotknou i cestovního ruchu

řecko

řecko Zdroj: ctk/AP

Plná sazba daně z přidané hodnoty na turistické služby, odvody z firemních zisků zvýšené na 28 procent anebo odchod do důchodu v 67 letech. To jsou jen některé z klíčových reformních změn požadovaných euroskupinou po Řecku výměnou za třetí záchranný balík zemi v objemu 86 miliard eur. Podle expertů soupiska řeckých reforem podváže ekonomickou aktivitu v zemi a srazí hlavní řecký byznys, příjmy z turismu.

Doposud to byly totiž zejména populární prázdninové destinace, kde především restaurace těžily ze zvýhodněné sazby DPH na úrovni 6,5 procenta. Nejnavštěvovanější řecké ostrovy měly navíc zvláštní daňový status a na svém zboží a službách přirážely místo nejvyšší, 23procentní sazby DPH jen 16 procent. O třetinu vyšší daň pak spotřebitelé zaplatí za zboží, které vláda označí jako „luxusní“.

Firmy ze svých zisků v příštích letech odvedou v případě zavedení reforem o osm procent více, doposud byla totiž sazba podnikové daně z příjmů jen na úrovni 26 procent. Euroskupina žádá po Řecku rovněž výrazné změny v pracovním právu, včetně úpravy pravidel pro kolektivní vyjednávání či možnosti zaměstnaneckých stávek.

„Řecká ekonomika je v žalostném stavu a nové dluhy, kterými uhradí ty staré, jí k růstu nenakopnou. Čtvrtinová řecká nezaměstnanost se zřejmě ještě dále zhorší,“ zdůrazňuje analytik Jan Čermák z ČSOB.

Výsledkem požadovaných snah o drastické úspory má být řecký rozpočtový přebytek. Před započtením nákladů na dluh tak mají už letos převýšit fiskální příjmy výdaje o jedno procento z výstupu řecké ekonomiky. V příštím roce má fiskální přebytek dosáhnout dvou procent a v roce 2017 dokonce tří procent.

Ani přes úsporná opatření se prý přitom dluhová situace Řecka minimálně v příštích sedmi letech nezlepší. Podle studie Mezinárodního měnového fondu totiž dosáhne řecký dluh v roce 2022 úrovně 170 procent ročního výstupu řecké ekonomiky, tedy takřka stejně jako v současnosti. Fond tak považuje za nutné část dluhu zemi škrtnout.

Podmínky stanovené eurozónou
Předběžné podmínky:
- Řecká vláda musí v zájmu obnovení důvěry přijmout za své dohodnuté reformy.
- Řecko musí před dohodou o novém programu z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) podat Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) žádost o pokračování podpůrného programu s platností od března 2016.
Řecko přijme následující opatření:
do 15. července:
- reformu systému DPH a rozšíření daňové základny v zájmu zvýšení daňových příjmů;
- první kroky ke zlepšení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému;
- zajištění plné právní nezávislosti statistického úřadu ELSTAT;
- zřízení rozpočtové rady a zavedení poloautomatických výdajových škrtů v případě odchýlení se od cílů stanovených pro primární rozpočtové přebytky;
do 22. července:
- reformu soudních postupů v civilních řízeních;
- zavedení rámce EU pro ozdravné postupy a řešení krizí úvěrových institucí;
Po schválení prvních čtyř zmíněných kroků a potvrzení těchto závazků řeckým parlamentem bude možné věřitelské instituce pověřit vyjednáváním o předběžné dohodě. K jejímu úspěšnému dovršení ale musí být řecké návrhy reformních kroků výrazně posíleny, což je nutné kvůli zhoršení ekonomické a rozpočtové situace země za poslední rok.
Řecko bude zejména muset:
- provést ambiciózní penzijní reformu a zavést do října 2015 doložku nulového deficitu důchodového systému či jiné obdobné opatření;
- přijmout ambicióznější reformy trhů zboží, včetně změn regulace prodejní doby, vlastnictví lékáren, mlékáren a pekáren; otevřít ekonomicky důležité uzavřené profese, například trajektovou přepravu;
- v energetickém sektoru pokročit v privatizaci provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy (ADMIE);
- na trzích práce provést hlubokou modernizaci pravidel pro kolektivní vyjednávání, stávky a kolektivní propouštění;
- učinit nezbytné kroky k posílení finančního sektoru, včetně řešení nesplácených bankovních úvěrů a posílení správy bank a fondu pro jejich rekapitalizaci HFSF, zejména s ohledem na vyloučení možnosti politického vměšování do personálního obsazení.
Další doporučené kroky:
- připravit výrazné rozšíření privatizace;
- cenná řecká aktiva budou převedena do nezávislého fondu, který je zpeněží prostřednictvím privatizace či jinak, a příjmy budou jedním ze zdrojů pro splácení nových úvěrů z ESM. Příjmy fondu dosáhnou během trvání úvěrového programu 50 miliard eur; z toho 25 miliard eur se použije k rekapitalizaci bank, polovina ze zbytku půjde na snížení podílu řeckého dluhu vůči HDP a druhá polovina na investice. Fond budou řídit řecké úřady pod dohledem příslušných evropských institucí.
- modernizovat a posílit řeckou státní správu, včetně její depolitizace. První návrhy by měly Atény dodat do 20. července. Řecká vláda se zavazuje dál snížit náklady státní správy.
- plně normalizovat spolupráci s věřitelskými institucemi. Vláda s nimi musí s dostatečným předstihem konzultovat a nechat si od nich schvalovat všechny návrhy zákonů v relevantních oblastech.
- řecká vláda prověří nové zákony s ohledem na to, zda neodporují dohodě s eurozónou z 20. února a nejsou zneplatněním přijatých závazků.