„Předpokládáme, že do meziročního růstu se přehoupneme ve třetím čtvrtletí. Celoroční růst bude pravděpodobně činit více než půl procenta,“ uvedl analytik Platon Monokrussos z aténské společnosti Eurobank. „Zatím nemáme podrobnější údaje o HDP, vypadá to však, že růst soukromé spotřeby zaznamenaný v prvním čtvrtletí pokračuje,“ dodal.
Výkon řecké ekonomiky se během šestileté recese celkově snížil téměř o čtvrtinu. Za tímto poklesem stál především propad spotřeby domácností, který byl důsledkem rostoucí nezaměstnanosti a snižování mezd.
Loni se řecký HDP snížil o 3,9 procenta. Tempo poklesu nicméně během loňského roku výrazně zpomalilo z šesti procent v prvním čtvrtletí na 2,3 procenta ve čtvrtém čtvrtletí.
Vývoj růstu řecké ekonomiky za posledních pět let
Zdroj: tradingeconomics.com
Přední řecký ekonomický institut IOBE v červenci předpověděl, že letošní celoroční růst by měl dosáhnout 0,7 procenta. S návratem řecké ekonomiky k růstu letos počítá rovněž Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF), podle jejichž prognóz by se měl celoroční HDP zvýšit o 0,6 procenta.
Státní tajemník řeckého ministerstva zahraničí Dmitris Kurkulas však v úterý varoval, že oživení řecké ekonomiky by mohly poškodit negativní důsledky ukrajinské krize. Podle zdrojů agentury DPA z ministerstva financí by i ta nejmenší hospodářská krize mohla růstové vyhlídky řecké ekonomiky zhatit.
Přebytek 2,3 miliardy
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat EU a MMF o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové hodnotě 240 miliard eur, tedy 6,6 bilionu korun. Řecká vláda výměnou za pomoc masivně škrtala výdaje, snížila důchody a mzdy a zvyšovala daně. To prohloubilo hospodářský útlum a vyvolalo protesty obyvatel.
Ministerstvo financí oznámilo, že přebytek primárního rozpočtu řecké centrální vlády dosáhl v prvních sedmi měsících letošního roku 2,3 miliardy eur, což je 64 miliard korun. Výrazně tak překonal plánovaných 800 milionů eur. Primární rozpočet nezahrnuje náklady na obsluhu řeckého státního dluhu. Ten dosahuje 174 procent HDP, což je nejvíce v rámci eurozóny.
