EU a Mezinárodní měnový fond se včera v Aténách s řeckou vládou dohodla na pětiletém plánu úsporných opatření.
Řecký ministr financí Evangelos Venizelos dnes předložil výboru tamního parlamentu podrobnosti k plánu úsporných opatření. Hlasovat se o něm bude příští týden a výsledek hlasování patrně rozhodne o tom, zda má Řecko šanci na záchranu, anebo bude nuceno vyhlásit platební neschopnost. Plán počítá s dalšími výdajovými škrty a se zvýšením daní.
Podle ministra se bude hlasovat ve dvou krocích - nejprve o úsporách za 28 miliard eur (asi 682,5 miliardy korun), zvlášť pak o návrhu zákona, kterým se budou reformy zavádět do praxe. Oba návrhy přitom bude nutné schválit, pokud se chce Řecko dočkat další tranše úvěru za 12 miliard eur (asi 292,5 miliardy korun).
Rozpočtovými škrty mezinárodní společenství podmiňuje jakoukoliv další pomoc Řecku, které již loni získalo 110 miliard eur pomoci, ale ani tyto finanční prostředky mu nestačí.
Nový záchranný program by měl opět překročit hranici 100 miliard eur a zástupci EU a MMF o něm teprve začínají jednat. Eurozóna nicméně trvá na tom, že do nového plánu by se měli zapojit i soukromí investoři. “(Šéfové států a vlád) potvrdili, že budou usilovat o dobrovolné zapojení soukromého sektoru,“ uvádí návrh prohlášení.
„Summit EU podporuje všechny snahy zvýšit řeckou kapacitu přijímat peníze z unijních fondů, které mají podpořit hospodářský růst a zaměstnanost,“ uvádí prohlášení. Brusel tak například řecké vládě povolil, aby peníze z takzvaného evropského sociálního fondu mohla použít i na vypořádání se s rostoucí nezaměstnaností, přičemž unijní peníze jsou v tomto případě běžně určeny zejména na vzdělávací programy.
Zazněla kritika řecké opozice
Lídři eurozóny nicméně v prohlášení kritizují řeckou opozici, která z velké části nehodlá plánovaná úsporná opatření řecké vlády podpořit. „Vzhledem k délce, rozsahu a povaze nutných reforem je národní jednota nezbytným předpokladem k úspěchu,“ shodli se státníci. Pokud by se současné vládě premiéra Jorgose Papandrea nepodařilo úsporná opatření prosadit, Řecko by nedostalo nutnou finanční pomoc od mezinárodního společenství, a zhruba v polovině července by mu došla hotovost. Země by tak definitivně zbankrotovala.
Ministr financí Evangelos Venizelos včera oznámil, že tamní socialistická vláda sníží minimální zdanitelný příjem na osm tisíc eur ročně (přes 16 200 korun měsíčně), zvýší daň z topného oleje a zavede jednorázový poplatek ze solidarity. Ten by se měl pohybovat od jednoho do pěti procent příjmu.
Euro těsně po zprávě vyrazilo prudce vzhůru a vůči dolaru se dostalo na zhruba 1,4212 dolarů. Za celý den tak ztrácelo už jen asi jedno procento. Před zveřejněním zprávy se kurz pohyboval kolem 1,4163 USD. Akcie na burze v New Yorku smazaly podle Dow Jonesova indexu více než dvouprocentní propad až na polovinu, index Nasdaq se dokonce dostal do zisku.
Česko se na finanční pomoci podílet nebude
Na další finanční pomoci pro Řecko se opět budou podílet jen země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Česko a další země, které evropskou jednotnou měnou neplatí, se podílet nebudou. Vyplývá to z dokumentů, na nichž se dohodl summit EU v Bruselu. Česká vláda účast ČR na pomoci Řecku odmítala.
Dosud existovala možnost, že nový záchranný program pro Řecko, jehož hodnota měla přesáhnout 100 miliard eur, využije i peníze z takzvaného evropského mechanismu finanční stability (EFSM), do nějž spadá i ČR. Prostřednictvím EFSM se již Češi podílejí na záchraně Irska a Portugalska, v případě Řecka však existuje daleko větší riziko, že by země nemusela dostát svým závazkům a poskytnuté úvěry by nesplatila.
Pokud by Řecko dostalo peníze z EFSM, pro Česko by to znamenalo, že by převzalo záruky za zhruba 3,5 miliardy korun. Pokud by je řecká vláda během následujících let nesplatila, Češi by je museli zaplatit ze státní pokladny do unijního rozpočtu.
