Ten se zavázal, že do konce roku Řecko zvýší své přijímací kapacity na 30 tisíc míst, dalších 20 tisíc uprchlíků má dostat příspěvky na bydlení v soukromí. V obojím ale Řecko očekává, že veškeré náklady ponese Brusel, případně OSN, a praktickou pomoc včetně odborníků chce získat od Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Muzalas v řeckém zpravodajském kanálu Skai řekl, že ubytovací kapacity pro 30 tisíc lidí lze vytvořit pouze v případě, že Brusel dodá potřebné peníze. „Jinak není tento cíl realistický,“ upozornil.
Tábor až pro 60 tisíc lidí Atény odmítly
Podle Muzalase byl na Řecko z EU, respektive Německa vyvíjen tlak, aby Řecko ke své nabídce na zajištění 20 tisíc běženců ještě postavilo tábor pro 50 až 60 tisíc lidí. To ale Atény odmítly.
Ubytování převážně v rámci stávajících zařízení má být poskytnuto nově pro dalších 10 tisíc osob v okolí metropole a stejný počet v severořecké provincii Makedonie. Ta sousedí se stejnojmennou bývalou jugoslávskou republikou, kudy po takzvané balkánské trase míří uprchlíci pak dále do západní Evropy.
Kolem 7000 lidí má získat střechu nad hlavou u pěti budovaných přijímacích center na ostrovech na východě Egejského moře, kam denně připlouvají z Turecka blízkovýchodní uprchlíci.
Maximálně dva měsíce
Muzalas upozornil, že řecké úřady očekávají, že běženci dané ubytování budou využívat jen po dobu jednoho měsíce nebo dvou měsíců, než budou v rámci plánu přerozdělování mezi ostatními zeměmi EU posíláni dál. Ubytování dalších 20 tisíc lidí v soukromí považuje za dobré i v zájmu oživení řecké ekonomiky.
Do zadluženého Řecka, které je už léta odkázáno na mezinárodní finanční pomoc, se od začátku letošního roku dostalo už přes půl milionu běženců zejména ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Další statisíce přistěhovalců i z jiných oblastí v zemi žijí už z minulých let.
Migranti jako pracovní síla? Spíš klienti sociálních systémů
