Vláda v Tiraně se ale dušuje, že takovou bouři ustojí a vyjádřila důvěru v albánský finanční systém. Nazvdory skutečnosti, že tři albánské banky jsou vlastněné řeckými matkami a drží 16 procent veškerých albánských bankovních aktiv.
Obava z návratu pracovníků ukazuje, že Albánie a další balkánské státy – ne řečtí kolegové v eurozóně – by mohly být prvními, kdo ucítí ekonomický a sociální dopad řecké krize. Albánie je jedním z nejchudších evropských států. Přibližně 12 procent albánské populace, tedy bezmála 400 tisíc lidí, žije pod hranicí chudoby podle definice Světové banky. To je méně než dva dolary na den.
„Albánci odcházeli pracovat do Řecka od počátku 90. let 20. století,“ citovala agentura Reuters albánského ministra zahraničí Ditmira Bushatiho. „Příspěvky od Albánců v zahraničí, především v Řecku a Itálii, mají velký význam pro podporu albánské ekonomiky.“
Peníze z ciziny ořezala už krize
Už finanční krize let 2008 a 2009 příliv peněz od albánských gastarbeitrů nahlodala. Ještě v roce 2007 od nich domů přiteklo 952 milionů eur. Loni to již podle údajů deníku Financial Times byl „jen“ 544 milionů eur. I loňská cifra ale představuje pět procent celého albánského HDP.
Za posledních pět, během kterých se řecká krize prohloubila, se do Albánie mělo vrátit na 180 tisíc krajanů. Podle odhadů albánské vlády v zemi helénského kříže ale nadále zůstávají stovky tisíc Albánců, především v okolí Atén a přístavu Thessaloniki, často jsou v zemi nelegálně.
Velkým nebezpečím pro Albánii nyní je riziko, že se do malé země najednou vrátí velký počet vystěhovalců, pokud v Řecku přijdou o práci a také o své úspory v řeckých bankách. To by posunulu ještě výše už tak vysokou čtrnáctiprocentní nezaměstnanost. To by přineslo další zátěž už tak napjatému albánskému sociálnímu systému. Problémem bude také integrace dětí migrantů, kteří absolvovaly školy v Řecku.
| Stále ve válce |
|---|
| Řecká krize rozhodně nepomůže nedávným snahám o normalizaci napjatých vztahů ohledně terioriálních sporů a etnických menšin. „V dobách hluboké finanční a ekonomické krize je velký problém se těmto problémům věnovat, protože do módy přichází nacionalistická rétorika,“ uvedl pro Reuters Dmitri Bushati, albánský ministr zahraničí. Dalším problémem, z albánského pohledu, je skutečnosti, že obě země jsou technicky stále ve válce. Řecký parlament totiž nikdy nezrušil výnos, kterým Albánii vyhlásilo Řecko v roce 1940 válku když ho z albánského území napadla italská armáda. |
