Řecký ministr financí Varufakis hledá spojence v boji o úpravu dluhu
„Vedli jsme konstruktivní diskuzi a je jasné, že patová situace mezi Řeckem a eurozónou je největším rizikem pro globální ekonomiku,“ řekl Osborne. Vybídl Atény k odpovědnosti. Podotkl však, že je zároveň důležité, aby eurozóna měla lepší plán pro ekonomický růst a zvyšování počtu pracovních míst.
Jeho francouzský kolega Michel Sapin v neděli vyjádřil ochotu pomoci Aténám při jednání s věřiteli. „Všechno, co může zmírnit řeckou dluhovou zátěž, je vítáno, ale nehovoříme o smazání řeckého dluhu,“ zdůraznil.
Veřejný dluh Atén se vyšplhal na 320 miliard eur, tedy 175 procent HDP. Mezinárodní úvěrový program vyprší na konci února, Řekové si ale ještě nezajistili poslední tranši 7,2 miliardy eur. Nová vláda naopak začala s rušením úsporných opatření. Podle Varufakise zem už o další převod nestojí, jelikož hodlá ukončit „drogovou závislost“ na pomoci.
Nedomyšlená abstinence?
Experti míní, že se tak může dostat do finanční tísně. Varufakis tvrdí, že kabinet svůj plán detailně představí do konce února, a s věřiteli se chce dohodnout do května. Podotkl, že splácení závazků by mělo záviset na řecké schopnosti obnovit růst.
Dnes ministr navštíví Itálii, kde by se mu kvůli odporu Říma k přísným fiskálním pravidlům eurozóny mělo dostat poměrně vstřícného přijetí. Hůře si zřejmě povede v Berlíně, který by měl navštívit v následujících dnech. Turné po Evropě uskuteční i premiér Alexis Tsipras. Nesejde se s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, potkají se ale na summitu 12. února. Tsipras uvedl, že nebude o pomoc žádat Rusko.
K situaci se výjimečně vyjádřil i americký prezident Barack Obama, který vyslovil obavy o evropské hospodářství. „Z americké zkušenosti víme, že nejlepší cestou ke snížení deficitů a obnovení fiskální solidnosti je růst,“ vzkázal.