Zákon o referendu, který bude vyhlášený ve čtvrtek, povoluje hlasovat jen těm, kteří mají právo volit do dolní parlamentní komory. Rozhodovat v referendu tak budou jen nejméně osmnáctiletí Britové, kteří nežijí v zahraničí déle než 15 let a občané Irska či zemí Commonwealthu žijící dlouhodobě v Británii.
O možnost rozhodnout tak přijde více než milion Britů žijících v zahraničí přes 15 let. Ti přitom smí hlasovat například v místních volbách. Britská média toto rozhodnutí označují za vítězství euroskeptiků. Vláda také odmítla návrh opozičních labouristů a skotských nacionalistů, aby mohli hlasovat i šestnáctiletí.
„Pro naší zemi to je velké rozhodnutí, takové, které určí budoucnost Spojeného Království. Proto si myslíme, že je důležité, aby rozhodli právě občané Británie, Irska a Commonwealthu,“ řekl agentuře Reuters zdroj z úřadu premiéra Davida Camerona.
Slib neplatí
Konzervativci přitom dlouhodobě slibovali rozšíření hlasovacího práva na všechny britské občany žijící zahraničí. „Pokud Konzervativní strana vyhraje příští volby, odstraníme toto omezení a rozšíříme volební právo tak, aby mohli všichni britští občané hlasovat v britských volbách po celý svůj život,“ sliboval loni tehdejší ministr bez portfeje Grant Shapps.
Zkrácení volebního práva Britů žijících v zahraničí z 20 na 15 let prosadila v roce 2000 tehdejší labouristická vláda. Příznivci konzervativců po zrušení tohoto omezení dlouhodobě volají.
| Bez šance volit i cizinci |
|---|
| Hlasovat v referendu nebudou moci ani cizí státní příslušníci, kteří v Británii dlouhodobě žijí. Ti se přitom mohou účastnit místních voleb a voleb do Evropského parlamentu a hlasovali například i v loňském skotském referendu o nezávislosti. |
