Členské země vedou spory o novou podobu vzorce již přes dva roky. Podle dohody uzavřené v rámci zasedání finančních představitelů skupiny G20 v roce 2010 v Soulu se na rozvíjející země mělo přesunou více než šest procent hlasovacích práv. Jejich spravedlivější přerozdělení má totiž odrážet ekonomický vzestup zemí jako jsou Čína, Brazílie a dalších rychle se rozvíjejících ekonomik. Tyto státy od nového vzorce očekávají, že jim poskytne větší pravomoci při ovlivňování této globální finanční instituce se sídlem ve Washingtonu. Především zástupci Evropy v MMF jsou obviňováni, že se brání změně, jež by oslabila jejich tradičně silnou pozici v rámci fondu.
Rada výkonných ředitelů po svém zasedání ve Washingtonu tento týden oznámila, že „byl dosažen důležitý pokrok při identifikaci klíčových prvků, který by mohly tvořit základ finální dohody o novém vzorci kvóty“. Paulo Nogueira Batista, ředitel fondu zastupující Brazílii a dalších deset zemí a nejhlasitější kritik pomalosti reformy se nicméně domnívá, že se jedná o pokus zakrýt fakt, že se „nedokončilo ani přehodnocování vzorce kvóty“.
Christiane Lagardeová od nástupu do funkce ředitelky fondu (červenec 2011) tvrdí, že „reformy rozhodování v MMF by měly nadále zvyšovat váhu rozvojových ekonomik včetně Číny“. Sama navrhla zvýšit podíl hlasů Číny na rozhodování v MMF na 6,4 procenta, díky čemu by se druhá nejsilnější ekonomika země dostala před Německo, Francii i Británii. Nicméně dohoda neprošla. Čína i dnes disponuje v MMF pouze 3,81 procenty hlasů.
Čím bohatší, tím větší vliv
Při vstupu do MMF každá členská země přispívá určitým množstvím peněz označovaných jako subskribční kvóta. Ty plní několik funkcí. Vytvářejí fond, z něhož může MMF čerpat za účelem půjčování peněz členům, kteří se ocitli ve finančních potížích. Za druhé jsou kvóty základem pro stanovení částky, kterou si členská země může od fondu půjčit, nebo kterou má nárok dostávat v pravidelných platbách zvláštních aktiv.
Čím více ten který člen přispívá, tím více si může v případě potřeby vypůjčit. Třetí funkcí kvót je, že rozhodují o hlasovací síle členských zemí. Výši přispívané kvóty určuje sám MMF na základě analýzy bohatství a ekonomického výkonu dané země. Čím je země bohatší, tím vyšší je její kvóta. Každých pět let je výše kvót přehodnocována a může být zvýšena či snížena v závislosti na potřebách MMF a hospodářské prosperity členského státu.
Hlasovací síla přímo odpovídá množství peněz přispívaných formou kvót. Ve vedení MMF od druhé světové války dominují USA a Evropa. Největšími členy fondu jsou nyní Spojené státy, Japonsko, Německo, Francie a Británie. USA momentálně disponují 421,961 hlasy, což odpovídá 16,75 procentům. Pro srovnání, Brazílie má nyní 43,242 hlasů a společně s dalšími deseti státy, s nimž je v MMF v jedné skupině disponuje pouze 2, 61 procenty. Zatímco například podíl Francie a stejně tak Velká Británie je u každé z nich 4, 29 procent. V případě Německa dokonce 5,81 procent.
