Reformisté v Estonsku vyhráli, ale potřebují spojence

Estonské volby

Estonské volby Zdroj: CTK

Pavla Palaščáková
Proruská Estonská strana středu (Kesk) doplatila v nedělních volbách na obavy pobaltských zemí z ambicí Moskvy. S 25 procenty hlasů obsadila druhé místo, přestože v některých předvolebních průzkumech vedla. Vítězství obhájila Estonská reformní strana (Ref) premiéra Taaviho Roivase. Pro partaj však patrně nebude jednoduché sestavit vládu.

Pětatřicetiletý premiér už dal najevo, že míní pokračovat v konzervativní ekonomické politice a silné podpoře NATO. „Estonsko se dočkalo mnoha hospodářských úspěchů. Byli jsme velmi otevření vůči našim spojencům a neuhneme z této stezky,“ řekl agentuře Reuters po zveřejnění výsledků.

Do parlamentu se probojovalo šest stran, minule jen čtyři. Předpokládá se, že se reformisté opět spojí se sociální demokracií, což tentokrát nebude k dosažení většiny v 101členném zákonodárném sboru stačit. Dalším koaličním partnerem by se mohla stát konzervativní strana Pro Patria a Res Publica Union (IRL), která v hlasování citelně oslabila. Roivas, jenž se obává, že se Kreml v rámci snahy o obnovu Sovětského svazu může soustředit i na pobaltské země, jednoznačně vyloučil spojenectví s centristy.

Estonský parlament po volbáchEstonský parlament po volbách | E15

Kesk si chce zlepšit vztahy s Ruskem

Zhruba čtvrtinu z 1,3 milionu obyvatel země tvoří Rusové a z nich se rekrutují voliči Kesk. Strana se netají záměrem zlepšit vztahy s Moskvou. Část obyvatel se proto domnívá, že by se subjekt mohl stát součástí plánu Moskvy na destabilizaci země. Pro některé není dostatečnou zárukou ani členství Estonska v NATO.

Centristé naznačují, že se nenechají druhým místem zastavit. „Jsme jedinou stranou, která neztratila křesla. Strana, která v Estonsku reprezentuje tolik lidí, nemůže být přehlížena či nucena k mlčení,“ řekl svým příznivcům lídr strany a starosta Tallinnu Edgar Savisaar.

Některé Estonce ale více než strach z Rusů znepokojují odchody mladých do jiných států Evropské unie za lepšími platovými podmínkami. Volají po štědřejší sociální politice. Obyvatelé členské země eurozóny, která se po léta řídí přísnými fiskálními pravidly a jejíž dluh momentálně činí zhruba 10 procent hrubého domácího produktu, se také často stavějí proti podpoře Řecka.
Klání se zúčastnilo 64 procent lidí, pětina voličů odevzdala hlas elektronicky.