Rekordní objem čínského vývozu čelí sankcím | E15.cz

Rekordní objem čínského vývozu čelí sankcím

Dělníci v Číně
Dělníci v Číně
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Jan Stuchlík

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Výrobce solárních panelů z Číny čeká tvrdá zima a nejspíš i celý rok. Spojené státy už uvalily na dovoz těchto zařízení antidumpingové clo téměř 250 procent, protože podle amerických úřadů Číňané prodávali panely za nereálně nízké ceny. Stejné vyšetřování vede proti čínským výrobcům i Evropská unie, která do letošního června musí rozhodnout, zda do konce zkoumání zatíží dovozy panelů sankčním clem. Na konci loňského roku se k Evropanům a Američanům přidali i Indové.

Kvůli antidumpingovým opatřením omezila nebo úplně zrušila výrobu panelů polovina čínských malých a středních výrobců, uvádí list China Daily s odkazem na Čínskou alianci fotovoltaického průmyslu. Export solárních zařízení loni klesl o 40 procent.

Indie útočí

Solární technologie jsou největší položkou exportu, kterou podezření z dumpingu zasáhla. Nicméně zdaleka nejsou jediné. Loni úřady ve světě spustily 53 nových vyšetřování kvůli příliš levným vývozům. Dohromady se týkají čínského vývozu v hodnotě 24,2 miliardy dolarů. To je historicky nejvyšší číslo. Čína přitom čeká, že tato hodnota bude v příštích letech růst.

Čína je nejčastějším terčem antidumpingových vyšetřování. Nejvíce sankcí na čínské výrobce ovšem neuvalují Evropané či Američané, ale Indové. Od roku 1995 do poloviny roku 2012 Indie vedla proti Číně 150 antidumpingových sporů, což je 17 procent všech případů, vyplývá ze statistik Světové obchodní organizace. Hylke Vandenbussche a Christian Viegelahn z Katolické univerzity v Lovani spočítali, že sankčními cly Indie trestala v průměru deset procent čínských dovozů. V roce 2011 dovezla Indie z Číny zboží za 55 miliard dolarů.

Kdo vede antidumpingové spory proti Číně Autor: E15

„Rozvíjející se země zesílily palbu proti Číně, zatímco rozvinuté ekonomiky jako USA a EU se uchýlily k větší ochraně vlastních trhů,“ konstatuje v China Daily Wej Ťien-kuo, místopředseda Čínského centra pro mezinárodní hospodářskou výměnu. Podezření z nekalé cenové soutěže stále více zasahuje čínský hi-tech sektor.

Proč být tržní ekonomikou

Wej odhaduje, že intenzita antidumpingových sporů bude v příštích letech růst, jak se státy budou snažit využít skutečnosti, že Čína nemá oficiálně přiznaný status tržní ekonomiky. Ten získá podle přístupové smlouvy ke Světové obchodní organizaci automaticky až v roce 2016. Do té doby bude snazší čínským firmám nekalou cenovou konkurenci prokázat. Stačí, když se čínské ceny srovnají s vývozními cenami firem z jiné podobné země. V případě solárních panelů se USA odvolávaly na cenový rozdíl mezi čínskými a thajskými výrobci.

Obchodní spory s Čínou Autor: E15

Po roce 2016 už budou muset úřady zjišťovat, jestli vývozní ceny nejsou pod úrovní cen přímo na čínském trhu. Toto srovnání bude často hovořit ve prospěch čínských vývozců. Bez statusu tržní ekonomiky mohou také například americké úřady sankční cla automaticky uvalit na všechny vývozce daného zboží.

V nově sjednávaných dvoustranných smlouvách o volném obchodě si už Čína hlídá, aby ji partner za tržní ekonomiku označil. Přesto by měl Peking připravit plán, jak se v příštích třech letech antidumpingovým vyšetřováním bránit, doporučuje Wej Ťienkuo. Obviněním z dumpingu by se podle něj měli postavit i postižení vývozci. Takovým způsobem už například uspěl výrobce kožené obuvi Aokang Group ve sporu s Evropskou unií ohledně uvalení sankčního cla na kožené boty v roce 2006.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video