Rogozin, který je na seznamu ruských činitelů, na něž se vztahují sankce USA a Evropské unie, je znám svou protizápadní rétorikou. Loni například poté, co Rumunsko zakázalo jeho letadlu přelet nad svým územím, vzkázal do Bukurešti, že příště přiletí v bombardéru.
Jeho jmenování do funkce, ze které bude řídit stále intenzivnější aktivity Ruska na dálném severu, tak na Západě vzbudily obavy, že Moskvě jde především o vojenské využití regionu.
Suroviny i doprava
Dosavadní Rogozinovo počítání by ale mohlo tyto obavy přinejmenším částečně rozptýlit. Ruský vicepremiér v tomto týdnu na prvním zasedání Arktické komise oznámil plán „industrializace Arktidy“. Moskva chce v příštích pěti letech v oblasti investovat 222 miliard rublů (111 miliard korun).
Arktida by se měla stát vzorovou oblastí čistoty, takže ekologie patří mezi nejvyšší priority rozvoje regionu
„Arktida by se měla stát vzorovou oblastí čistoty, takže ekologie patří mezi nejvyšší priority rozvoje regionu,“ citovala Rogozina agentura TASS. Největší díl investic má směřovat do rozvoje severní námořní cesty spojující Evropu s východní Asií a těžebních ložisek na otevřeném moři.
„Arktická oblast je pro Rusko obrovským zdrojem nerostného bohatství,“ uvedl Rogozin. „Arktida ale také znamená Severní mořskou cestu – nejkratší cestu z Asie do Evropy. Poloostrov Kamčatka se může stát centrem pro zásobování a opravy lodí. Kamčatka je branou do Arktidy. Archangelsk je druhou branou,“ dodal Rogozin.
Kreml chystá investice navzdory nezájmu
Rejdaři se ale zatím navzdory ustupujícímu ledu do využívání Severní mořské cesty nehrnou. Podle washingtonského think-tanku Arctic Institute se na plavbu mezi severní Evropou a Asii v roce 2013 vydalo 71 lodí. Loni ale celou trasu absolvovalo jen 31 lodí a 22 ji využilo zčásti.
Možné námořní cesty v Arktidě
„Mnohé optimistické predikce, které nazývaly Arktidu novým Suezským průplavem, se nyní zdají být předčasné,“ komentovala to před nedávnem pro E15.cz analytička slovenského think-tanku Centrum pre európske a severoatlantické vzťahy Barbora Padrtová.
Moskva přesto už v první fází rozvoje Arktidy chystá budování infrastruktury pro plavbu podél severních břehů země, včetně komunikační sítě a stanic námořních záchranářů. Hodlá také vytvořit národního systému pro sledování životního prostředí v Arktidě.
| Zajistí dopravu v Arktidě česká letadla? |
|---|
| Ruští polárníci, kteří hojně využívají ukrajinská letadla Antonov, začínají pociťovat nedostupnost náhradních dílů, které jim výrobce kvůli politické situaci není ochoten dodávat. Na jednání Arktické komise na to upozornil známý polárník a poslanec Artur Čilingarov. Rogozin následně v rozhovoru pro server Gazeta.ru za „prvořadou náhradu“ ukrajinských letadel na polárních tratích označil české stroje L410. Jejich výrobce, kunovickou společnost Aircraft Industries, vlastní ruský průmyslový holding UGMK. Rogozin nejprve hodlá část výroby letadel přenést do Ruska. „Budeme tento letoun vyrábět na našem vlastním území, a to i v arktické variantě,“ řekl. |
