„My si myslíme, že hlavní břemeno řešení těchto problémů musí nést Kypr a státy EU,“ řekl Medveděv ekonomickému listu Handelsblatt. „Za určitých podmínek ale poskytnutí pomoci neodmítáme. Nejprve je třeba dohodnout podmínky. Do té doby peníze neposkytneme,“ dodal s tím, že Rusku už Kypru v roce 2011 poskytlo úvěr 2,5 miliardy eur (asi 64,3 miliardy korun).
Půjčka, kterou Rusko Kypru poskytlo, je úročena sazbou 4,5 procenta a je na 4,5 roku. Kypr nedávno sdělil, že Rusko požádal, aby mu umožnilo splatnost úvěru prodloužit na pět let. Podle dokumentu německé vlády, na který se odvolává agentura Reuters, ministři financí tento postup Kypru schvalují.
Věřitelé zatím s poskytnutím pomoci váhají a chtějí po Kypru, aby prokázal, že to myslí vážně s účinnějším bojem proti praní špinavých peněz. Chtějí také vědět, proč je Kypr tak oblíbenou destinací pro peníze ruských zbohatlíků.
Kypr má nominálně nejnižší daň z příjmu právnických osob z celé eurozóny a podle Reuters udržuje desítky let těsné politické vztahy s Ruskem. Někteří politici, především v Německu, Kypr obvinili, že umožňuje prát špinavé peníze a je významným daňovým rájem.
Nikósie loni v létě požádala EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc, věřitelé ale žádost stále vyhodnocují a zaměřují se na to, jak velkou část pomoci bude potřebovat bankovní sektor. Zkoumají také, zda si ostrov může část peněz zajistit prodejem státního majetku. Smyslem je zjistit, zda bude Kypr schopen případnou pomoc také splatit.
Komisař EU pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn minulý týden řekl, že by bylo spravedlivé, kdyby se do pomoci Kypru zapojilo i Rusko. Připomněl tak, že na Kypru je registrována řada ruských firem z odvětví těžby ropy či metalurgie, což je podle analytiků dost pádný důvod k tomu, aby Rusko mělo na záchraně Kypru zájem. „Já bych řekl, že když Rusko a především ruští občané a podniky na Kypru mají značné ekonomické a finanční aktivity, bylo by spravedlivé, když Rusko nějak přispěje,“ dodal.
Hrubý domácí produkt Kypru představuje zhruba 0,2 procenta HDP eurozóny. Člen rady Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen minulý týden řekl, že navzdory své velikosti může Kypr ohrozit proces zotavení celé eurozóny. S tím se ale všichni neztotožňují. Například německý ministr financí Wolfgang Schäuble řekl, že si není jist, zda Kypr může představovat nějaké významní, případně systémové riziko.
Předběžné odhady naznačují, že na záchranu kyperských bank bude nutné vynaložit kolem deseti miliard eur (asi 257 miliard korun). V takovém případě by si finanční pomoc Kypru vyžádala 17 až 17,5 miliardy eur (až 450 miliard korun), což zhruba odpovídá HDP Kypru.
