Rusko nasadilo na Krymu své nejmodernější rakety

Protiraketový systém S-400

Protiraketový systém S-400 Zdroj: Соколрус via Wikimedia Commons (CC BY SA 4.0)

Rusko ohlásilo, že raketový pluk protivzdušné obrany anektovaného poloostrova Krym přezbrojilo na nejmodernější protiraketový a protiletadlový systém S-400 Triumf. Tento krok ruské velení avizovalo již minulý měsíc, tedy ještě před nynějším vyostřením rusko-ukrajinských vztahů kvůli obviněním z Moskvy, že se ukrajinští diverzanti pokusili proniknout na poloostrov, přičleněný před dvěma lety k Rusku.

Podle západních tiskových agentur byly rakety S-400 již přepraveny na Krym. Ale podle armádního komuniké, citovaného v ruských médiích, raketový pluk převzal nové zbraně na střelnici Kapustin Jar u Volgogradu, kde již také uskutečnil první ostré střelby na cvičné cíle. Komuniké neupřesnilo, zda se pluk s novými raketami již vrátil na Krym.

Agentura AFP s odvoláním na vojenského velitele Jevgenije Olejnikova napsala 15. července, že Rusko v srpnu umístí na Krymský poloostrov vylepšený systém protivzdušné obrany S-400. „Očekává se, že v srpnu 2016 budou systémy S-400 vyloženy ve Feodosiji, kde budou nastálo umístěny,“ uvedl Olejnikov. Feodosija leží ve východní části Krymu.

Rusko dosud na okupovaném poloostrově používalo svůj starší systém S-300. Moderní systémy protivzdušné obrany S-400 nyní chrání i ruské základny v Sýrii, kde Moskva stojí na straně prezidenta Bašára Asada. Systém dokáže sledovat asi 300 cílů a sestřelit najednou tři desítky z nich ve vzdálenosti několik stovek kilometrů.

Potvrzení dřívějších zpráv

Zprávy o rozmístění systému S-400 na Krymu se objevily již dříve. Kupříkladu loni v květnu tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov se zasazoval za rozmístění prvků americké protiraketové obrany na ukrajinském území kvůli možnému ohrožení ruskými nosiči jaderných zbraní z Krymu, kde se podle něj už také nalézají ruské protiraketové a protiletadlové systémy S-400 a Pancir-S1M.

Zmínka o tom, že Rusko posílilo obranu Krymu „smrtonosnými raketami S-400, které jsou s to sestřelovat letouny NATO v okruhu 400 kilometrů“, se také objevila v komentáři experta Joshe Cohena, zveřejněném letos v květnu agenturou Reuters.

Moskva ve středu uvedla, že při dvou přestřelkách "s diverzními a teroristickými silami" na poloostrově byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno. Incident prudce vyostřil rusko-ukrajinské vztahy. Putin vzápětí obvinil Kyjev, že sahá po teroru, místo aby se snažil o mírové urovnání konfliktu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko odmítl ruská obvinění jako nesmyslná a cynická, Turčynov tvrdil, že ruská obvinění mají jen zamaskovat přestřelku mezi ruskými pohraničníky a vojáky.

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky GUR dnes prohlásil, že mezi „diverzanty“, zajatými Rusy, se sice skutečně nalézají „ukrajinští občané, vlastenci, ale ti nejsou v žádném vztahu ke GUR“; doznání v opačném smyslu byla podle něj vynucena pod nátlakem.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 po spěšně zorganizovaném referendu. Začlenění Krymu do Ruské federace drtivá většina států neuznala.