„My zachováme současný stav,“ řekl Uljukajev s tím, že se Rusko bude snažit zachovat symetrii. Rusko po zavedení evropských opatření uvalilo embargo na dovoz potravin z EU a zakázalo vstup desítkám evropských politiků.
Ekonomický poradce Kremlu Andrej Bělousov zároveň dnes na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě prohlásil, že Rusko zvažuje, jak na rozhodnutí EU zareaguje. „Uvažujeme o široké škále akcí. Nehodlám odhalovat opatření, která můžeme zavést. Záleží to na pozici EU, nevylučuji nic,“ řekl Bělousov a odmítl vyloučit možnost rozšíření ruských sankcí do průmyslu.
Sankce budou trvat déle, tvrdí Klepač
V ruské delegaci v Petrohradě je také šéf ruských drah Vladimr Jakunin, který opatření Evropské unie označil za „hospodářský masochismus“. Zástupce ředitele ruské státní rozvojové banky Vněšekonombank (VEB) Andrej Klepač dnes v Petrohradě nevyloučil, že evropské sankce budou prodlouženy i po lednu. „Myslím, že nejde jenom o půlroční prodloužení, ale že sankce budou trvat déle,“ řekl.
Evropské hospodářské sankce zakazují export určitých technologií do Ruska a omezují ruským firmám a dalším organizacím přístup na západní finanční trhy. Platí od loňského léta a jejich platnost by bez prodloužení skončila koncem července.
Ruský ministr financí Anton Siluanov ve středu řekl, že Rusko s prodloužením evropských sankcí počítalo.
Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs dnes kritizoval Rusko za politiku „broušení nožů“, kvůli níž se podle něj dostaly vztahy mezi Východem a Západem na nejhorší úroveň od kubánské krize v roce 1962. Za znepokojující považuje zejména ruská prohlášení o ochotě použít i jaderné zbraně a o rozšíření jaderného arzenálu o 40 nových mezikontinentálních balistických raket. „Domnívám se, že jsme svědky bezprecedentní situace od kubánské raketové krize z roku 1962,“ sdělil lotyšský ministr.
| Na protiruském sankčním seznamu EU je 151 osob a 37 subjektů |
|---|
| Základní fakta o protiruských sankcích ze strany EU a USA (diplomaté členských zemí EU se dnes shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku do konce ledna příštího roku): |
| - Evropská unie a Spojené státy vyhlásily protiruské sankce kvůli situaci na Ukrajině v několika vlnách. |
| - První vlna sankcí byla reakcí na krvavé události v Kyjevě v únoru loňského roku a na ruskou anexi Krymu loni v březnu. |
| - Již 6. března nařídil Bílý dům vízové sankce proti osobám a institucím odpovědným za „ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a podkopání ukrajinských demokratických procesů“. Součástí rozhodnutí bylo kromě vízových omezení i zmrazení jejich majetku, který se nachází na americkém území. Sankce doplnily dřívější vízová omezení, která se vztahovala na ukrajinské činitele zodpovědné za porušování lidských práv. Spojené státy je vyhlásily po krvavých únorových srážkách v centru Kyjeva, které si vyžádaly 100 mrtvých a několik stovek zraněných. Sankce se dotkly kolem 30 osob. Také EU kvůli březnové ruské anexi ukrajinského Krymu zmrazila majetek a postupně zakázala vstup na své území asi třem desítkám ruských a krymských představitelů. |
| - Druhou vlnu sankcí vyhlásily USA a EU 28. dubna 2014 kvůli bojům na východě Ukrajiny, které vypukly 6. dubna. Bílý dům ohlásil sankce proti sedmi ruským představitelům a 17 ruským společnostem, patřícím lidem z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropská unie se rozhodla „černý seznam“ osob, kterých se týkají protiruské sankce, rozšířit o 15 jmen. |
| - Třetí vlna sankcí byla vyhlášena loni v červenci a v září byla rozšířena. Byla reakcí na ruský přístup k Ukrajině a na červencové zřícení malajsijského Boeingu 777 s 298 lidmi na palubě (nikdo nepřežil). Letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; z katastrofy se vzájemně obviňují ukrajinská armáda a proruští povstalci. Evropské sankce zakazují export určitých technologií do Ruska (vojenství, průzkum a těžba ropy), zahrnují embargo na import a export zbraní a souvisejícího materiálu všeho druhu a omezují také například ruský přístup na finanční trhy. Nový soubor sankcí zasáhl i Krym - zakazuje účast členských států na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově a obsahuje seznam zboží vyráběného na Krymu, s nímž evropské firmy nesmějí obchodovat. Americké sankce se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank. O další desítky jmen se také rozšířil unijní sankční seznam. |
| - Na sankčním seznamu Evropské unie je nyní zařazeno 151 jednotlivců a 37 subjektů. Vlastní protiruské sankce vyhlásily i další země světa. |
| - Rusko nejprve vyhlásilo loni v březnu kvůli reakci Západu na ruskou anexi Krymu vlastní sankce vůči vybraným Američanům a v srpnu vyhlásilo v reakci na rozšiřování sankcí ze strany EU a USA roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí. |
