Ruské jednotky základnu v sobotu po poledni obklíčily a daly Ukrajincům ultimátum. Ukrajinské jednotky se měly do hodiny vzdát. Velitel základny Oleg Podovalov ovšem oznámil, že to nemá v úmyslu. „Nikam nepůjdeme,“ vzkázal.
The gate at Belbek air force base has been smashed by an APC. Screengrab via @russiannavyblogpic.twitter.com/7QVkdnHjhG
— max seddon (@maxseddon) March 22, 2014
Svědci této agentury později uvedli, že na pozemek základny proniklo ruské obrněné vozidlo. Podle svědků jsou ze základny slyšet výstřely. Jeden Ukrajinec zřejmě utrpěl zranění. Neozbrojení ukrajinští vojáci se nicméně podle agentury Reuters postavili před ruské jednotky do řady a obrátili se k nim zády.
Online přenos umožňující pohled do prostor základny byl poté přerušen. Podle zdrojů na webu interpretermag.com kameru z provozu vyřadili muži v uniformách, kteří vypadali jako ruští vojáci. Na Twitteru se mezitím objevily zprávy, že velitel základny Julij Mamčur nařídil mužům nestřílet a poté, co zazněla ukrajinská hymna, vystoupil s emotivním projevem k posádce.
Agentura AFP informovala, že „proruské síly“ dnes také zaútočily na ukrajinskou leteckou základnu Novofedorivka u města Saki na východě Krymského poloostrova. Podle agentury asi dvě stovky neozbrojených mužů pronikly do areálu, kde začaly rozbíjet okna. Ukrajinští vojáci se opevnili uvnitř jedné z budov a pokoušejí se útok odrazit.
Tymošenková: Ukrajina Krym získá zpátky |
---|
Ukrajinská expremiérka Julia Tymošenková tvrdí, že Ukrajina získá Krym zpátky. Hlavním úkolem ukrajinské vlády je zabránit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v pronikání dál na kontinentální Ukrajinu, řekla politička v televizním rozhovoru, z něhož dnes citoval server KyivPost. Tymošenková, která se tento týden vrátila do Kyjeva z berlínské nemocnice, v talk show Ukrajincům připomněla, že „celý svět bedlivě sleduje pronikání Ruska na Ukrajinu“. Je přesvědčena, že pouze revoluce takzvaného Euromajdanu utlumila Putinovy plány na invazi na pevninskou Ukrajinu. |
Rusko ovládlo 54 lodí a jedinou ponorku
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil velení černomořské flotily, aby všem ukrajinským vojákům, kteří chtějí Krym opustit, zajistila bezpečný eskort k ukrajinským hranicím.
Ministerstvo spočítalo, že Rusko nyní kontroluje 147 armádních zařízení a většinu ukrajinské námořní flotily. Celkem Rusko obsadilo 54 ze 67 ukrajinských lodí a jednu ponorku.
Agentura AFP informovala, že „proruské síly“ dnes zaútočily na jednu ukrajinskou základnu na východě Krymského poloostrova.
Rusko v pátek proti vůli Ukrajiny dokončilo proces připojení Krymu ke svému území. Příslušnou smlouvu stvrdil po souhlasu obou parlamentních komor parlamentu prezident Vladimir Putin.
Cesta Krymu do náruče Kremlu |
---|
1. března Nový šéf autonomní vlády na Krymu Sergej Aksjonov oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti. Požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc. Ruský parlament schválil záměr prezidenta Putina nasadit na Ukrajině vojáky. Kreml to zdůvodnil ukrajinskou krizí a potřebou chránit životy Rusů. Poté ruská armáda prakticky převzala kontrolu nad Krymem. Ukrajina požádala USA a další klíčové země RB OSN, aby pomohly ochránit její územní celistvost. |
4. března Putin před novináři objasňoval ruskou roli na Krymu. Na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale „ozbrojené síly sebeobrany“. Vydal ruským jednotkám rozkaz k návratu do kasáren po rozsáhlém cvičení v oblastech sousedících s Ukrajinou. |
6. března Krymský parlament schválil rezoluci o připojení poloostrova k Ruské federaci a o uspořádání referenda o odtržení od Ukrajiny. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu označil rozhodnutí krymského parlamentu za nelegální krok. USA rozhodly o vyhlášení vízových sankcí proti vybraným hodnostářům z Ukrajiny, Ruska i Krymu. |
9. března Ruská armáda odřízla Krym od vnitrozemí. |
11. března Krymský parlament většinou 78 z 81 hlasů přijal deklaraci nezávislosti. Krymské úřady uzavřely letecký prostor nad poloostrovem. |
15. března Moskva vetovala návrh rezoluce RB OSN, který označuje referendum o statusu Krymu za neplatné. |
16. března Pro připojení Krymu k Ruské federaci se v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. K volebním urnám se dostavilo 83,1 procenta obyvatel Krymu s volebním právem. USA i EU referendum odmítly. |
17. března Krymský parlament v reakci na výsledek referenda vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin nezávislost Krymu uznal. EU, USA a některé další země kvůli referendu schválily sankce vůči několika představitelům Ruska a Krymu. |
18. března Ruský prezident Putin podepsal v Kremlu s představiteli Krymské republiky a krymského přístavu Sevastopol smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. |
19. března Ruský ústavní soud potvrdil zákonnost smlouvy o připojení Krymu k Rusku. |
20. března Ruská Státní duma ratifikovala smlouvu o připojení Krymu k Ruské federaci. USA v reakci na anexi Krymu ohlásily sankce proti dalším vysokým ruským představitelům. V odvetě pak Rusko uvalilo sankce vůči vybraným Američanům. |
21. března Evropská unie oznámila, že rozšíří kvůli krizi na Krymu své sankce na dalších 12 občanů Ruska. Pokud bude Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, sáhne EU k hospodářským sankcím. Připojení Krymu k Rusku ratifikovala Rada federace, horní komora ruského parlamentu, ústavní proceduru připojení Krymu k Ruské federaci pak završil podpis prezidenta Vladimira Putina. |
22. března Rusko oficiálně převzalo vojenskou kontrolu nad Krymem. Ruská vlajka podle moskevského ministerstva obrany vlaje ve 147 dosud ukrajinských armádních zařízeních. |