Rusové vypouštějí na oceán plovoucí jaderný reaktor

Ruská loď Akademik Lomonosov v přístavu Murmansk

Ruská loď Akademik Lomonosov v přístavu Murmansk Zdroj: profimedia

Ruská loď Akademik Lomonosov v přístavu Murmansk
Ruská loď Akademik Lomonosov v přístavu Murmansk
Ruská loď Akademik Lomonosov v přístavu Murmansk
Ruská loď Akademik Lomonosov v přístavu Murmansk
Ruská loď Akademik Lomonosov v přístavu Murmansk
6
Fotogalerie

Celých deset let pracovali ruští vědci a inženýři na vývoji a výstavbě plovoucího nukleárního reaktoru, který nese jméno Akademik Lomonosov. Ten za pomoci několika remorkérů vypluje v pátek z domovského přístavu na první zkušební plavbu, která potvrdí či vyvrátí funkčnost projektu. Do provozu se zařízení o výkonu 70 megawattů dostává ve chvíli, kdy o systému více malých jaderných zdrojů místo velkých elektráren hovoří také další světové velmoci. 

Jaderný reaktor vypluje z přístavu v Murmansku na pět tisíc kilometrů dlouhou trasu podél severního pobřeží Ruské federace na druhou stranu země. Plavba pod záštitou ruské energetické společnosti Rosatom má kritikům technologie demonstrovat její bezpečnost a spolehlivost.

„Plovoucí reaktory musí splňovat hned dvojí bezpečnostní kritéria, a to jak pro námořní plavidlo, tak pro jadernou elektrárnu,“ uvedl již dříve Dimitrij Alexenko, který stavbu za Rosatom dozoroval.

Unikátní zařízení nemá sloužit pouze jako demonstrace schopnosti ruského průmyslu, ale v budoucnu má pomoci v šíření ruských zájmů po celém světě. Primárně bude sloužit jako energetický zdroj v odlehlých oblastech s nedostatečnou infrastrukturou, také proto bude první destinací reaktoru hornický region v čukotské oblasti.

Potenciál ale Rusové vidí také v dodávání energie zemím třetího světa. Podle vyjádření Rosatomu zájem projevily státy v Latinské Americe, Africe nebo Asii. Spekuluje se například o využití jaderného zdroje pro odsolování mořské vody. Zda však bude projekt v komerční praxi úspěšný, zatím není jisté. Jasněji bude po dokončení prvních testů.

„Náklady na výstavbu takového zdroje jsou nepochybně nižší než u konvenčních nukleárních zdrojů, stejně tak je ale nesrovnatelně nižší i jeho výkon,“ uvedl pro Financial Times Anton Chlopov, šéf Centra pro energetická a bezpečnostní studia. Vyšší náklady na výrobu elektřiny však v určitých případech mohou vyvážit její dostupnost v problematických koutech světa.

Nepříliš rozšířená technologie plovoucího reaktoru přitom sklízí kritiku ze zahraničí i z Ruska. Obavy se týkají nejen zranitelnosti elektrárny na rozbouřeném moři, ale také možnosti únosu takového zařízení piráty, uvádí ruská pobočka organizace Greenpeace. Na první plavbě bude zařízení chránit Národní garda, vojenské uskupení určené pro boj s terorismem.

Princip plovoucí jaderné elektrárny je přes pět dekád starý, poprvé obdobné zařízení sestrojili Američané na palubě lodi SS Charles H. Cugle v roce 1967. Zařízení s kódovým označením MH-1A sloužilo pro dodávky energie v oblasti Panamského průplavu do roku 1975. Výkon reaktoru dosahoval asi 10 megawattů. Zařízení fungovalo v rámci vojenského programu, na komerční bázi nebylo životaschopné.

Prohlédněte si fotogalerii: