Větší chyby se však blízcí Putinovi spojenci nemohli dopustit. Po anexi Krymu zavedly USA a Brusel sankce na ruské banky, důležité firmy a Putinovy spojence. Sankce se navíc ještě zpřísňovaly a rozšiřovaly kvůli bojům na východní Ukrajině, jejíž části mají pod kontrolou ukrajinští separatisté, kteří chtějí připojit ukrajinský východ k Rusku.
Pod vlivem sankcí nastal mohutný odliv kapitálu z Ruska, což způsobilo propady ruské burzy a země musela dokonce odložit vydávání státních dluhopisů na finančních trzích. Zároveň začal po uvalení sankcí oslabovat ruský rubl vůči euru a dolaru. Výsledkem je, že zahraniční investor, který nakoupil ruské akcie, tak nyní po zohlednění kurzu prodělává přes čtyřicet procent.
Odchod investorů z Ruska přitom neustále zrychluje. Za prvních devět měsíců odplynulo ze země 85,2 miliardy dolarů, přičemž za celý loňský rok to bylo 63 miliard dolarů. Ruský ministr financí ale již v listopadu odhadoval, že letos dojde k odlivu 130 miliard dolarů.
Úprku investorů ze země přitom nedokázal zabránit ani Putin, který dokonce navrhl amnestii na peníze, které se vrátí do Ruska. Reálně by to znamenalo legalizaci finančních prostředků, o jejichž původ by se ruské úřady nezajímaly. Fakticky tak požádal o podporu ruské oligarchy, kteří v minulosti lifrovali peníze do ciziny.
Jeden z nich – nejbohatší Rus Ališer Usmanov – už nicméně na Putinovu výzvu zareagoval, když převedl podíly v ruském mobilním operátorovi Megafon a těžaři železné rudy Metalloinvest z kyperských firem na ruské. Usmanov je ovšem napojen na Kreml a dává najevo obdiv vůči Putinovi.
Ozvěny krize 1998
Objem peněz, které letos opustí Rusko, může být navíc ještě daleko vyšší kvůli měnové krizi, která vypukla naplno v prosinci, kdy se oslabování ruského rublu změnilo v jednu chvíli ve volný pád. Přispěla k tomu přitom ruská centrální banka. Ta minulé úterý okolo jedné ráno oznámila šokující zvýšení klíčové úrokové sazby z 10,5 na 17 procent. Jde o největší krok od roku 1998, kdy Rusko zkrachovalo.
Centrální banka drastickým zvýšením sazby chtěla bojovat proti oslabování rublu. Na nestandardní krok ale zareagovaly trhy naprosto panicky. Rubl v reakci na postup banky oslabil oproti dolaru o devatenáct procent a prolomil hranici osmdesáti rublů za jeden dolar, přičemž na začátku letošního roku se prodával dolar za zhruba třiatřicet rublů. Jedno euro pak v reakci na zásah centrální banky zdražilo na více než sto rublů.
Kurz rublu k dolaru
„Nemám slov. Je to naprosté selhání centrální banky,“ komentoval krok ruských centrálních bankéřů Jean-David Haddad, stratég pro rozvíjející se trhy společnosti OTCex Group. Banka totiž zdražením peněz v ekonomice nedokázala zabránit propadu ruské měny. Důvodem bylo to, že zmíněné zvýšení sazeb vyvolalo spekulace, že vláda zavede kontrolu kapitálu, což vedlo k drastickému oslabení ruské měny.
Na podobně dramatické zásahy centrální banky jsou nicméně citlivé trhy na celém světě, protože v investorech to může vyvolat podezření, že situace je daleko horší, než jak ji prezentují oficiální místa. A zvláště v rozjitřené atmosféře dnešního Ruska.
Skutečnost může být ještě horší
V závěru týdne ale rubl dokonce vůči dolaru výrazně posiloval, protože kromě centrální banky ho začalo bránit rovněž ministerstvo financí, které začalo prodávat devizy ze svých zásob. V pátek se jeden dolar prodával za 58,25 rublu, což je na podobné úrovni jako o týden dříve.
Ruské hospodářství tak nyní zažívá finanční krizi, která Rusům připomněla státní krach v roce 1998. V Rusku tak zavládlo nákupní šílenství, kdy ruští spotřebitelé ve velkém nakupovali elektroniku a auta, což vedlo k tomu, že řada firem včetně Applu přerušila prodej.
Dnešní situaci ale způsobily sankce jen z menší části. Podle samotného Putina se podílejí na nynějších potížích z 25 až 30 procent. Hlavní příčinou je dramatický propad cen ropy poté, co Saúdská Arábie vytáhla do cenové války proti americkým těžařům ropy z břidlic. Cena ropy Brent tak klesla od začátku roku o 45 procent na 61,35 dolaru za barel. Ruský státní rozpočet je přitom závislý na příjmech ze zdanění prodeje ropy a zemního plynu.
Vývoj cen ropy Brent
Rusko tak míří, pokud už ji nezažívá, do hluboké recese kvůli levné ropě, slabému rublu a drastickým úrokovým sazbám. Místním firmám se zdraží splácení úvěrů – ať už v ruské měně či zahraniční. Již před měnovou bouří odhadovala ruská centrální banka propad hospodářství v příštím roce ve výši 4,5 procenta. Skutečnost může být ještě horší, pokud se nepodaří uklidnit současnou situaci a cena ropy zůstane nízká.
