Samaras: Řecko nepotřebuje další peníze, ale více času

Antonis Samaras

Antonis Samaras Zdroj: profimedia.cz

Řecký premiér Antonis Samaras chce, aby mezinárodní věřitelé dali jeho zadlužené zemi víc času na dokončení reforem. Ty jsou požadovány jako podmínka pro poskytnutí finanční pomoci. Jak Samaras řekl německému listu Bild, tento krok by Řecku pomohl vrátit se k ekonomickému růstu.

„Dovolte mi být velmi otevřený: nepožadujeme další peníze. Stojíme za svými závazky a vyplníme všechny požadavky. Musíme posílit růst, protože tím se zmírní finanční mezery,“ řekl Bildu. „Všechno, co chceme, je trocha 'vzduchu k nadechnutí', abychom rozeběhli ekonomiku a zvýšili státní příjmy.“

Řecký premiér bude dnes jednat s předsedou takzvané Euroskupiny Jeanem-Claudem Junckerem. V tomto týdnu ho čeká ještě setkání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou, připomněla agentura Reuters.

Samaras, který vede zemi v pátém roce recese a v době, kdy narůstá společenská i politická nespokojenost, se snaží zmírnit dopad rozpočtových škrtů na společnost tím, že usiluje o prodloužení času k provedení požadovaných reforem.

Předpokládá se, že Samaras bude lobovat, aby Řecko dostalo dva roky navíc ke splnění požadavku snížit rozpočtový deficit pod tři procenta HDP; nyní má termín do konce roku 2014. V rozhovoru ale sám neupřesnil, kolik času navíc chce. V roce 2011 mělo Řecko rozpočtový deficit 9,3 procenta HDP.

Samaras dodal, že Řecko, které dostalo dva balíčky finanční pomoci, činí pokrok v tvrdých reformách, jež věřitelé požadují. Připustil ale, že se v minulosti mnohé udělalo špatně. „Děláme pokroky, snižujeme celkový počet státních zaměstnanců a já jsem rozhodl přijmout jen jednoho člověka za každých deset úředníků odcházejících do důchodu,“ uvedl.

Převážná část úspor by podle očekávání měla pocházet ze snižování výdajů na důchody, sociální příspěvky, platy ve veřejném sektoru a náklady ve zdravotnictví. Mezi úsporná opatření spadá i propuštění až 40 tisíc úředníků.

Řecké vystoupení z eurozóny, o němž před časem mluvili mnozí politici v Německu i jinde, by pro Řecko bylo noční můrou a snížilo by životní úroveň o dalších 70 procent, uvedl Samaras. „Znamenalo by to přinejmenším pět dalších roků recese a zvýšení nezaměstnanosti nad 40 procent. Noční můra pro Řecko: ekonomický kolaps, sociální nepokoje a nevídaná krize demokracie,“ dodal.