Sankce na Putina neplatí, vojenská reakce by mohla, tvrdí Pentagon | E15.cz

Sankce na Putina neplatí, vojenská reakce by mohla, tvrdí Pentagon

Jednotky americké armády (na snímku) operovali v rámci akce „Atlantic Resolve“ (Atlantická rozhodnost) také v Litvě.
Jednotky americké armády (na snímku) operovali v rámci akce „Atlantic Resolve“ (Atlantická rozhodnost) také v Litvě.
• 
ZDROJ: CC BY 2.0: U.S. Army Europe Images via Flickr

ČTK, vaj

Share on Facebook Messenger
Spojené státy musejí přijmout nové kroky v reakci na ukrajinský konflikt, protože hospodářské sankce a další iniciativy Západu nepřiměly ruského prezidenta Vladimira Putina ke změně chování, uvedl americký ministr obrany Ashton Carter. Ruský prezient ovšem důrazně odmítá, že by Rusko mohlo napadnout země NATO

Carter se tak vyjádřil po jednání s americkými veliteli a diplomaty v Evropě. Prohlásil, že Pentagon sleduje situaci na Ukrajině velmi podrobně dělá si obavy o „budoucí vývoj věcí“ po nejhorším vystupňování bojů za poslední měsíce.

Ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg obvinil Moskvu, že posílá nové vyspělé zbraně Ruskem podporovaným povstalcům na východní Ukrajině, včetně dělostřeleckých a protiraketových systémů.

Carter svolal tři desítky vysokých amerických činitelů do německého města Stuttgart k diskusím o efektivitě západních sankcí vůči Rusku a také proto, aby uklidnil znepokojené spojence.

Jedním ze zvažovaných opatření prý je zvýšení počtu vojenských cvičení USA a NATO

„Je zřejmé, že sankce na ruskou ekonomiku působí,“ řekl Carter novinářům v letadle cestou zpět do Washingtonu. „Není ale zřejmé, že by tyto ekonomické dopady odrazovaly Putina od směřování, které bylo zaznamenáno loni na Krymu,“ dodal s poukazem na anexi tohoto ukrajinského území Moskvou.

„Musíme podniknout další věci v reakci na skutečnost… že Vladimir Putin podle všeho nemění postoj,“ dodal Carter, podle něhož tato reakce musí být politická i vojenská.

Podle Cartera nebyla na strategické schůzce přijata žádná rozhodnutí, debatovalo se však o řadě akcí, které by americká armáda mohla podniknout, aby posílila uplatňování stávající politiky. Jedním ze zvažovaných opatření prý je zvýšení počtu vojenských cvičení USA a NATO. Dalším opatřením by měly být investice do vojenských zařízení v Evropě.

Západní vůdci se v neděli a v pondělí sejdou na summitu skupiny velkých světových ekonomik (G7), z něhož byl ruský prezident Vladimir Putin vyloučen a na kterém se bude probírat ruská agrese jako klíčové téma.

Putin: Rusko a útočit na NATO? Nemocné úvahy

Ruský prezident Vladimir Putin důrazně odmítl úvahy, že by Rusko zamýšlelo napadnout Severoatlantickou alianci. V rozhovoru, který poskytl italskému listu Corriere della Sera, mimo jiné řekl, že něco takového si může myslet jen „nemocný člověk“.

„Pokud jde o obavy některých zemí z možných agresivních akcí Ruska, myslím, že jen člověk, který není zdravý… si může představit, že by Rusko najednou napadlo NATO,“ prohlásil šéf Kremlu v interview. Zejména v bývalých sovětských pobaltských republikách, které jsou nyní členy aliance, však tyto obavy panují vzhledem k postupu Moskvy v ukrajinské krizi.

Ruský prezident v této souvislosti obvinil Spojené státy, že na takovéto obavy sázejí, aby vytvořily obraz nepřítele a mohly tím podpořit své ambice na zachování vedoucího postavení ve světě. Také konflikt na Ukrajině je podle něj výsledkem „neprofesionálního jednání“ USA.

„Chci vám říci, že od Ruska se není čeho bát,“ prohlásil Putin. Rusko podle něj nevede agresivní politiku. Je prý jen nuceno reagovat na existující hrozby vůči němu.

Autor: ČTK, vaj

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.