Sankce proti Íránu děsí hlavně evropské banky

Donald Trump

Donald Trump Zdroj: reuters

Obnovené americké sankce proti Íránu ještě nezačaly platit a první evropské firmy už couvají ze svých plánovaných obchodů. Evropa mezitím vymýšlí taktiku, jak svůj íránský byznys uhájit.

Očekávání bylo velké. Realita byla výrazně slabší. Teď jsou vyhlídky na oživení českého obchodu s Íránem ještě nejistější. Americký prezident Donald Trump rozhodl, že USA odstoupí od mnohostranné dohody s Íránem z roku 2015, která zastavila íránský zbrojní jaderný program. Washington zároveň oznámil, že začátkem srpna USA obnoví první várku z dřívějších ekonomických sankcí vůči Íránu a firmám, které s ním obchodují.

O tři měsíce později vstoupí v platnost druhá část sankcí. České i evropské firmy zatím vyčkávají, jak se sankce rozjetých obchodů v Íránu dotknou. Čeká také opavský Ostroj, který loni v listopadu podepsal zakázku na projektování a vybudování hlubinného dolu na těžbu černého, koksovatelného uhlí v provincii Kermán za 65 milionů eur. Zakázka má trvat dva a půl roku. Americké sankce se ale týkají i íránské energetiky. „Podle našich íránských partnerů by obnovení amerických sankcí nemělo dokončení zakázky ohrozit. Co však bude dále, nikdo zatím přesně neví.

My pokračujeme v započaté práci,“ říká majitel Ostroje Vladimír Trochta. Obchody v podobném rozsahu jako Ostroj má v Íránu rozjednáno ještě několik českých firem. „Jejich objem se pohybuje mezi 50 až 60 miliony eur. Určitě nedoporučuji vystupovat českým firmám z jednání a přerušovat kontakty. Ale až během následujících šesti až osmi týdnů budeme vědět víc,“ uvádí Filip Tůma, vedoucí kanceláře CzechTrade v Íránu. Aktivní zůstávají v zemi i další evropské firmy.

„Nějaké ochladnutí nevnímáme. Zakázky podepisují Angličané i Francouzi. Problém mohou mít firmy, které obchodují v Íránu a zároveň v USA,“ dodává Tůma. Česká státní exportní pojišťovna EGAP loni podepsala dohodu s íránskou centrální bankou, která měla usnadnit zajišťování státních záruk pro společné česko-íránské projekty. Jenže na obchodování s íránskou centrální bankou se budou americké sankce také vztahovat. „Smlouva mezi EGAP a íránskou centrální bankou umožňuje především hladkou výměnu potřebných informací v případě uskutečnění obchodních případů. Žádné se však zatím neodehrály.

I kdybychom ve spolupráci pokračovali, americké sankce se nás nejspíše nedotknou. Nevyvíjíme na území USA žádnou činnost. Důležité též bude, jak se k Íránu a sankcím proti němu postaví Evropská unie, jejíž postoj je pro nás závazný,“ vysvětluje mluvčí EGAP Josef Jirkal. Auta pro Írán. Francouzský Renault vyrábí v zemi ročně 200 tisíc aut. Loni se dohodl s íránskou vládou na navýšení produkce na 300 tisíc vozů do roku 2022. Íránský automobilový průmysl ale bude čelit obnoveným americkým sankcím.

Americké sankce

Sankce s platností od 6. srpna: 

Za nákup amerických dolarů íránskou vládou

Za obchod Íránu se zlatem a drahými kovy

Za přímý nebo nepřímý dovoz a vývoz grafitu, surových kovů jako ocel a hliník a kovových polotovarů, uhlí a softwaru pro integraci průmyslových procesů

Za významné transakce spojené s nákupem nebo prodejem íránského riálu nebo udržování významných fondů a účtů mimo íránské území vedených v riálech

Za nákup, upisování nebo zprostředkování emisí íránských státních dluhopisů

Proti íránskému automobilovému průmyslu

Vývoj íránské ekonomiky (růst HDP v procentech)Vývoj íránské ekonomiky (růst HDP v procentech)|E15 

Sankce s platností od 4. listopadu:

Proti provozovatelům íránských přístavů, lodní dopravy a loděnicím

Proti transakcím spojeným s nákupem ropy, ropných produktů a petrochemických produktů z Íránu

Proti transakcím zahraničních finančních institucí s íránskou centrální bankou a vybranými íránskými finančními institucemi

Proti zapojení íránské centrální banky a vybraných íránských finančních institucí do mezinárodního mezibankovního systému SWIFT

Proti poskytování pojištění a zajištění

Proti energetickému sektoru

První, srpnová vlna amerických sankcí znemožní Íránu a íránských subjektům nakupovat americké dolary, obchodovat se zlatem a zasáhne i letecký a automobilový průmysl. V listopadu dopadnou sankce na íránské finanční instituce a ropný průmysl. Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton naznačil, že na americké tresty za obchodování s Íránem by se měly připravit i evropské firmy, které už v Íránu podepsaly obchody za miliardy dolarů.

Sám Trump uvedl, že vůči evropským podnikům nebudou USA dělat žádné ústupky. Francouzský ropný koncern Total má přitom podepsaný kontrakt za pět miliard dolarů na rozvoj plynového ložiska. Německý Siemens se měl podílet na modernizaci železniční sítě a dodat několik plynových turbín. Jeho šéf Joe Kaeser už prohlásil, že kvůli sankcím nebude moci Siemens uzavírat v Íránu nové obchody. Bojí se, že by přišel o byznys na americkém trhu, kde ročně prodá výrobky a služby za 20 miliard dolarů, což je pětina celosvětových tržeb Siemensu.

Největší hrozbou jsou americké sankce pro evropské banky. Kdyby financovaly obchody evropských firem, které Američané považují za ilegální, ztratily by přístup na americký trh. Americké odvety se bály už před Trumpovým rozhodnutím. Proto ani české dcery evropských bank vývoz tuzemských firem do Íránu nechtěly financovat a blokovaly tak rychlejší růst vzájemného obchodu.

„Evropské firmy toto omezení obcházely tím, že hledaly financování ve třetích zemích jako Turecko nebo Rusko. I tato cesta bude teď složitější,“ říká náměstek českého ministra zahraničí Martin Tlapa. Z Evropy ihned po Trumpově oznámení zazněly hlasy, že EU musí evropské firmy, které minulý rok vyvezly do Íránu zboží za 11 miliard eur, ochránit.

„Na jednání s americkým náměstkem ministra obchodu Davidem DeFalcem jsme řekli, že není přijatelné, aby české firmy přišly o byznys v USA, když budou obchodovat s Íránem. EU přece jadernou dohodu s Íránem nevypověděla,“ tvrdí Tlapa. Německý ministr hospodářství Peter Altmaier prohlásil, že Německo je připraveno pomoci německým firmám včetně právního poradenství, aby mohly pokračovat v obchodování s Íránem.

„Musíme společně bránit evropskou ekonomickou suverenitu,“ přisadil si francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Evropská unie by podle francouzských diplomatů měla oživit nařízení z roku 1996, kterým ochránila evropské firmy před americkými sankcemi proti Kubě. Tehdy Evropa rozhodla, že evropské soudy nesmějí vymáhat americké tresty pro evropské firmy. USA nakonec od trestání unijních podniků ustoupily. Někteří experti namítají, že tentokrát by podobné nařízení Evropě k ničemu nebylo. Americké sankce proti Íránu jsou mnohem komplexnější a propracovanější než proti Kubě. A především míří na finanční sektor.

„Kongres vyhlásil, že jakákoliv zahraniční banka, která udržuje korespondenční bankovnictví s vybranými íránskými bankami, ztratí přístup na americký bankovní trh,“ vysvětluje bývalý americký senátor Richard Goldberg. Před touto hrozbou evropské banky žádné evropské nařízení neochrání. Proto nebudou ochotny obchody v Íránu financovat. Bez vývozních úvěrů ale evropští exportéři v Íránu mají mnohem menší šanci uspět.

Evropští představitelé už začali přemýšlet, jak vývozcům přístup k penězům zajistit i bez účasti bank. Itálie například financuje projekty italských firem v Íránu pomocí bilaterální úvěrové linky, kterou Teheránu poskytla italská vláda. Uvažuje se také o využití peněz Evropské investiční banky. Paralelně se ale Evropa bude snažit přesvědčit Washington, aby se přece jen v nějaké podobě k dohodě s Íránem vrátil.