Sázky na růst cen v eurozóně jsou na minimu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Ještě nikdy nebyla inflační očekávání v eurozóně tak nízko jako nyní. Finančníci předpokládají, že na počátku příští dekády porostou ceny v zemích se společnou měnou tempem 1,48 procenta. Ani během příštích pěti let by se tak zdaleka nenaplnil dvouprocentní inflační cíl Evropské centrální banky. Odborníci soudí, že jde o odraz neadekvátního nastavení měnové politiky banky.

Sazba takzvaného pětiletého inflačního swapu, kterou ECB zohledňuje jako měřítko předpokládaného růstu spotřebitelských cen, tento týden propadla na své historické minimum. Pro bankéře to může znamenat impulz pro další uvolnění své politiky. „Pro ECB je propad očekávané míry inflace velkou výzvou. Dá se předpokládat, že banka na příštím zasedání v březnu dále sníží sazby u depozit minimálně na –0,4 procenta, navíc se spolu se zvyšováním globálních rizik zvyšují šance na zrychlení měsíčních nákupů v rámci kvantitativního uvolňování,“ uvádí analytik České spořitelny Jiří Polanský.

Frankfurtské bankéře tlačí čas. „Nízká očekávání se jinak zabetonují do ekonomiky a přelijí se do skutečné inflace,“ upozorňuje i analytik Consequ Martin Lobotka. „ECB potřebuje přesvědčit finanční trhy, že má situaci pevně v rukou a nedopustí další podstřelování inflačního cíle. Jinak by riskovala ztrátu své důvěryhodnosti,“ doplňuje analytik Cyrrusu Jiří Šimara.

Eu Inflation Rate

Velcí hráči totiž nad inflací zlomili hůl. Pád cen ropy, stejně jako napjatá situace v rozvíjejících se ekonomikách odkazuje růst cen do kategorie zbožných přání ECB. „Finanční svět zohledňuje, že deflačních tlaků v globální ekonomice přibývá, a navíc si uvědomuje, že měnová politika jako motor inflace selhává,“ uvádí analytik J&T Banky Petr Sklenář.

Hlavními pilíři politiky ECB jsou v současnosti nákupy vládních a firemních dluhopisů za 60 miliard eur měsíčně stejně jako penalizace přijatých vkladů od komerčních bank sazbou – 0,3 procenta.