Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas slíbil, že úřady budou schopné technicky naplno evidovat uprchlíky přicházející do země od začátku března. Mluvčí řecké vlády nicméně označila stanovisko EK za „nekonstruktivní“ a připomněla liknavost ostatních zemí EU v plnění závazků na přerozdělování uprchlíků.
„V poslední době Turecko přijalo zpátky 123 migrantů, ale poslalo jich (do Řecka) 60 tisíc,“ prohlásil dnes Muzalas v rozhovoru pro řeckou televizi Skai, aniž upřesnil, o jak dlouhém období mluví.
Neveřejný text zprávy Komise
Zprávu, jejíž samotný text je neveřejný, musí kvalifikovanou většinou potvrdit členské země prostřednictvím takzvaného stálého výboru pro kontrolu Schengenu. Pak bude moci komise Aténám nabídnout balík opatření k tomu, aby nedostatky odstranily. Řecko bude mít tři měsíce na nápravu. Pokud se tak nestane, umožní to zemím unie - opět rozhodnutím kvalifikované většiny - dočasně zavést kontroly na některých vnitřních hranicích až na půl roku s prodloužením do dvou let.
Některé státy EU, včetně Německa, dočasně kvůli migraci opětovně zavedly kontroly podle jiných ustanovení schengenského kodexu. Nejzazší termín prodloužení končí v květnu. Ministři vnitra zemí Evropské unie komisi o to, aby se k situaci v Řecku tímto způsobem vyjádřila, požádali v pondělí. Nynější zpráva ale byla vypracována už na základě předem neoznámených návštěv na řecko-tureckých pozemních hranicích a na ostrovech Chios a Samos od 10. do 13. listopadu 2015.
Ukazuje, že ve správě vnějších hranic v Řecku existují vážné nedostatky
„Ukazuje, že ve správě vnějších hranic v Řecku existují vážné nedostatky. Víme, že Řecko v mezičase začalo vynakládat úsilí směřující k nápravě a dodržování schengenských pravidel,“ uvedl eurokomisař pro vnitřní věci Dmitris Avramopulos.
I když podle Dombrovskise zpráva uznává, že řecké orgány jsou v důsledku velkého počtu příchozích migrantů pod tlakem, konstatuje se v ní, že nelegální migranti nejsou efektivně identifikováni a registrováni. Jejich otisky prstů například nejsou systematicky zanášeny do příslušných unijních systémů a není systematicky kontrolována autentičnost jejich cestovních dokladů. Ty navíc nebyly v kontrolovaném období ani srovnávány s hlavními bezpečnostními databázemi jako je Schengenský informační systém či databáze Interpolu.
Hotspoty nabraly zpoždění
Ministr Muzalas připustil, že budování takzvaných hotspotů, kterými mají všichni příchozí cizinci procházet, nabralo zpoždění. Centra, která budou hlavně na ostrovech u tureckého pobřeží, budou podle něho dobudována koncem února a naplno začnou fungovat počátkem března. „Navrhli jsme, aby migranti a uprchlíci, až dorazí na řecké pobřeží na člunech, byli přepočítáni a prošli hotspoty. Migranti by se oddělili od uprchlíků a další den by se vrátili do Turecka,“ poznamenal řecký ministr.
Podle deníku Ta Nea Muzalas nicméně také vyjádřil znepokojení nad tlakem ze strany zemí EU a připustil, že může dojít v otázce kontroly hranic k dalším jednostranným krokům. Varoval přitom před snahou vytvářet z Řecka černou ovci uprchlické krize a podotkl, že unie je v otázce nejednotná.
Muzalas při této příležitosti zkritizoval belgického ministra vnitra Jana Jambona, který vyzval Řecko, aby násilně vracelo přistěhovalce do Turecka. Jak již konstatovala agentura pro ochranu vnějších hranic EU Frontex, by takovéto praktiky odporovaly mezinárodnímu i unijnímu právu. Jakmile se cizinci dostanou na území EU, musí se unijní úřady jejich žádostí o přijetí zabývat.
