Řecko je pozadu v plnění podmínek mezinárodní finanční pomoci, což vyvolává spekulace o jeho možném odchodu z eurozóny. „To se nestane, pokud Řecko neporuší všechny podmínky a všechny dohody,“ řekl v rozhovoru pro rakouský list Tiroler Tageszeitung Juncker, který je lucemburským premiérem.
„Protože očekávám, že Řecko se pokusí zdvojnásobit své úsilí a dosáhnout stanovených cílů, není důvod předpokládat, že odchod Řecka z eurozóny by se mohl stát relevantním scénářem,“ dodal.
Řecko počátkem roku 2010 upadlo do dluhové krize a dostalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu pomoc 110 miliard eur (2,7 bilionu korun). Ta ale problém s předlužením země nevyřešila a letos mezinárodní věřitelé sjednali s Řeckem druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur. Odchod Řecka z eurozóny by podle Junckera sice byl možný „technicky“, ale ne „politicky“. „Nepracujeme na tom,“ prohlásil Juncker.
Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger v rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung uvedl, že eurozóna by měla ponechat Řecko ve svých řadách. Varoval rovněž před nepředvídatelnými důsledky odchodu Řecka z eurozóny. „Pokud nedokážeme v eurozóně udržet zemi, která se na celkovém evropském dluhu podílí třemi procenty, nikdo nám nebude věřit, že vyřešíme velké problémy,“ prohlásil.
Před odchodem Řecka z eurozóny varoval také bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer. „Pokud by se nakazily Itálie a Španělsko, byl by to konec eura,“ upozornil.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble nicméně o víkendu zdůraznil, že Řecko nemůže počítat s dalším úvěrovým programem. „Není zodpovědné házet peníze do bezedné jámy,“ řekl Schäuble. Ministr zahraničí Guido Westerwelle dodal, že Německo nehodlá uvažovat o zmírnění základních podmínek reforem dohodnutých s řeckou vládou.
Šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Hans-Peter Keitel o víkendu prohlásil, že pokud Řecko nesplní podmínky stanovené mezinárodními věřiteli, nebude již pro něj v eurozóně místo. „Tato země postrádá nezbytné věci, jako jsou funkční administrativa a jednoznačné odhodlání dostat se z krize,“ dodal. Keitel se přitom v minulosti zasazoval o to, aby bylo Řecko udrženo v eurozóně všemi možnými prostředky.
Řecký premiér Antonis Samaras se nyní snaží získat více času na zavedení úsporných opatření dohodnutých s věřiteli. Podle agentury Reuters se předpokládá, že Samaras příští týden na setkání s německými a francouzskými představiteli požádá o prodloužení lhůty o dva roky.
