„Je už jasné, že příčinou nebyla strašně tragická shoda náhod (…), ale zločinná shovívavost odpovědných pracovníků,“ prohlásil mluvčí vyšetřovatelů Vladimir Markin. „Je očividné, že za nedbalostí bezprostředních vykonavatelů pokynů stojí výše postavení vedoucí pracovníci, jejichž činnost a nečinnost bude ohodnocena podle práva,“ dodal.
Nehodu způsobil opilý řidič sněžného pluhu
Řidič sněžného pluhu, který byl podle vyšetřovatelů opilý, byl už zadržen na 48 hodin, než soud rozhodne o uvalení vazby. Podezření čelí i dispečeři z letištní věže. „Také budou prověřeni, zda neužívali alkohol a omamné látky,“ dodal mluvčí podle agentury TASS a nevyloučil další zatýkání.
Náměstek ministra dopravy, někdejší dlouholetý šéf společnosti Aeroflot Valerij Okulov označil poměry na Vnukovu, jednom ze tří moskevských letišť, za „šlendrián, pro který nemám slov“.
Soukromý letoun Falcon podle webu letiště startoval k letu do Paříže za viditelnosti asi 350 metrů, když ve 23:57 moskevského času (21:57 našeho času) narazil do sněžného pluhu z letištní služby. Letoun úplně shořel a lidi na jeho palubě se nepodařilo zachránit, i když hasiči okamžitě začali stroj hasit.
O osudu řidiče se spekulovalo, než televize Rossija 24 ukázala obrázky postaršího muže, asi šedesátníka, který kráčel po vlastních nohou bez nějakých zjevných potíží. Jeho advokát tvrdí, že jeho klient Vladimir Martyněnkov opilý nebyl, naopak kvůli srdeční chorobě vůbec nepije.
Zřejmě chyboval i dispečink
Příčiny nehody má objasnit vyšetřovací komise, kterou vede šéf federální agentury pro leteckou dopravu (Rosaviacija) Alexandr Něradko. Na vyšetřování se mají podílet i francouzští experti. Specialisté mezitím začali analyzovat údaje ze záznamníku letových dispečerů, radiolokátorů a videozáznamy.
Podle televize LifeNews prý letoun narazil do sněžného pluhu levým křídlem. „Kdyby něco viděli, nesrazili by se,“ usoudil jeden z letištních dispečerů. Úlomky stroje jsou prý rozsety ve vzdálenosti až 200 metrů od místa srážky.
Putin: Ztratili jsme přítele naší země
De Margerie se podle serveru newsru.com zasazoval za pokračování rusko-francouzské spolupráce při těžbě ropy i přes západní sankce a přimlouval se i za dodávku francouzských vojenských lodí třídy Mistral ruské flotile. V Moskvě se v pondělí setkal s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem a dalšími vládními představiteli.
Soustrast nad úmrtím šéfa jednoho z nejvýznamnějších ropných koncernů na světě vyjádřili i prezidenti obou zemí François Hollande a Vladimir Putin. „Ztratili jsme opravdového přítele naší země,“ zdůraznil Putin.
Naposledy ve Vnukovu, jednom ze tří moskevských letišť, v prosinci 2012 havaroval po přistání ruský letoun Tu-204, který přiletěl z Pardubic. Zahynulo pět z osmi členů posádky, pasažéři na palubě nebyli.
| Christophe de Margerie |
|---|
| Narodil se 6. srpna 1951. Ve skupině Total Group začal pracovat po absolvování obchodní školy École Supérieure de Commerce v Paříži v roce 1974. Prošel několika pozicemi ve finančním oddělení a v oddělení výzkumu a výroby. V roce 1995 se stal ředitelem pobočky Totalu pro Blízký východ, v lednu 2002 převzal vedení oddělení pro výzkum a vývoj. Výkonným ředitelem firmy se stal v únoru 2007, generálním ředitelem byl od května 2010. |
Na palubě stroje podle mluvčí vyšetřovatelů Taťjany Morozovové zahynula devětatřicetiletá žena a tři muži, všichni francouzští občané. Podle televize LifeNews prý letoun narazil do stroje na odklízení sněhu levým křídlem. „Kdyby něco viděli, nesrazili by se,“ usoudil jeden z letištních dispečerů. Úlomky stroje jsou prý rozsety ve vzdálenosti až 200 metrů od místa srážky.
Třiašedesátiletý manažer strávil u francouzské firmy prakticky celou svou profesní kariéru, jejím šéfem se stal v roce 2007. De Margerie se zasazoval za pokračování rusko-francouzské spolupráce při těžbě ropy i přes západní sankce a přimlouval se i za dodávku francouzských vojenských lodí třídy Mistral ruské flotile. V Moskvě se v pondělí podle tisku setkal s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem a dalšími vládními představiteli. Total v Rusku působí od roku 1989.
Akcie Totalu, čtvrté největší západní ropné společnosti, při otevření pařížské burzy poklesly o 2,2 procenta.
