Základní úrok v eurozóně je nyní na 1,25 procenta, kam jej zvýšila v dubnu. Předtím jej dva roky držela beze změn na historickém minimu jednoho procenta. Na minimu se úroky ocitly převážně kvůli dopadům finanční krize, kdy se banka snažila ekonomiku co nejvíce podpořit. To činí dodnes a u některých splatností bankám stále nabízí neomezený přístup k penězům, aby jim zajistila dostatečnou likviditu.
Prezident ECB Jean-Claude Trichet i někteří další činitelé banky v minulých dnech avizovali, že ECB je ve stavu vysoké bdělosti. Těmito slovy v minulosti téměř vždy signalizovali, že na příštím zasedání bankovní rady je třeba počítat se zvýšením úrokových sazeb.
Všeobecně se proto očekává, že tento čtvrtek, na kdy připadá nejbližší zasedání bankovní rady, ECB přistoupí ke zvýšení úroků, a posune tak základní sazbu na 1,5 procenta. Se čtvrtečním zvýšením úroků je Gurría smířen, další zvyšování sazeb ale podle něj není vhodné, pokud by mělo být příliš rychlé.
„Rychlé zpřísňování měnové politiky bych nedoporučoval a neřekl bych, že je uvidíme,“ řekl šéf OECD v rozhovoru s agenturou Reuters. „Je správné vyslat signál, já bych tomu ale dal nějaký čas. Uvidíme, kde se to usadí,“ dodal s tím, že ceny komodit už se snížily a pod kontrolou je teď v zemích eurozóny i míra jádrové inflace. Tempo hospodářského růstu ale naproti tomu polevilo.
Změnami úrokových sazeb centrální banky regulují poptávku po penězích. Zvýšení úroků je dobrá zpráva pro střadatele, kterým se zhodnocují vklady na spořicích účtech. Naopak pro lidi, kteří mají hypotéky nebo jiné úvěry, je růst úrokových sazeb špatnou zprávou. Zpravidla se totiž odrazí v růstu splátek.
Za důležité Gurría považuje i to, že v mnoha evropských zemích teď vlády provádějí fiskální konsolidaci. Přistoupit současně ke zpřísnění fiskální i měnové politiky proto podle něj možná není nejlepší nápad. „Nezpřísňujme fiskální i měnovou politiku zároveň,“ vyzval Gurría ECB a dodal, že měnová politika by měla mít prvek větší flexibility.
