Šéfové hedgeových fondů věští světu zpomalení

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Kolaz E15

Růst globální ekonomiky v příštím roce oslabí o celé procento z letošních čtyř procent, zejména kvůli možným bankrotům na periferii eurozóny a zpomalování Číny. Takový je závěr ojedinělého průzkumu, který mezi šéfy světových hedgeových fondů provedla poradenská společnost Aksia. Několik dotázaných dokonce očekává pokles světového HDP o dvě procenta.

Manažeři, kteří dohromady spravují 800 miliard dolarů, vidí budoucnost o poznání černěji než třeba Mezinárodní měnový fond, který i v příštím roce předpokládá růst světového hospodářství o čtyři procenta.

Řada manažerů se domnívá, že by Evropská centrální banka měla přijít s dalším pumpováním peněz do ekonomiky a 80 procent dotázaných věří, že americký Fed by měl udělat totéž. Argumentují tím, že inflační tlaky polevily.
Jen 16 procent si myslí, že inflace bude v příštím roce problémem.

Hlavním strašákem zůstává dluhová krize. Na 60 procent dotázaných finančníků považuje za reálné, že Řecko opustí eurozónu, 41 procent si myslí, že Itálie nebo Španělsko zbankrotuje.

Manažeři hedgeových fondů se velmi zřídka dělí o své názory na vývoj finančních trhů s někým jiným než vlastními investory. Většina výzkumů se týká pouze provozních trendů.

Podle údajů společnosti Hedge Fund Research ztratil letos průměrný hedgeový fond 3,3 procenta, některé specializované fondy jsou na tom o mnoho hůře.

Fondy sázející na růst či pokles akcií letos ztrácejí 5,3 procenta prostředků svých klientů. Fondy zaměřené na rozvíjející se trhy v letošním roce ztrácejí dokonce 8,5 procenta hodnoty jejich portfolia.
John Paulson, jeden z nejznámějších manažerů, ztratil ve svém největším fondu za prvních devět měsíců roku téměř 50 procent.

Manažeři hedgeových fondů v průzkumu však navzdory pesimistickým vyhlídkám pro ekonomiku zůstávají, co se jejich rentability v příštím roce týká, relativně optimističtí.

Evropě hrozí megainflace

Evropě hrozí megainflace, obává se profesor Lüder Gerken, předseda Centra pro evropskou politiku se sídlem ve Freiburgu. „Většina vlád a ECB by mohly politicky vyhnat míru inflace až těsně pod hranici deseti procent, to vše v naději, že přestanou Němci konečně reptat,“ uvedl pro deník Die Welt. Jeho výrok je narážkou na odpor Berlína vůči společným evropským dluhopisům a na německý protinávrh, že by tyto obligace mohly existovat, ale jejich vydavatelem by bylo jen šest států s nejvyšším úvěrovým ratingem AAA. Gerken upozorňuje na nebezpečí v počínání ECB, která opět hromadně vykupuje bondy periferních ekonomik. Minulý měsíc statistiky uváděly, že těchto de facto bezcenných papírů má banka v objemu přes 160 miliard eur, nová čísla už mluví o pokoření hranice 200 miliard.