Sesazená exprezidenta Rousseffová se odvolala k nejvyššímu soudu

Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová v OSN

Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová v OSN Zdroj: ctk/ap

Brazilská exprezidentka Dilma Rousseffová se odvolala k nejvyššímu soudu kvůli svému sesazení z nejvyššího úřadu v zemi. Advokát Rousseffové podal k nejvyššímu soudu žádost, aby středeční rozhodnutí brazilského Senátu bylo zrušeno. Sesazení prezidentky Senátem odsoudilo několik latinskoamerických zemí a Venezuela kvůli tomu odvolala svého velvyslance v Brazílii.

V dokumentu adresovaném nejvyššímu soudu se praví, že obhajoba žádá „okamžité pozastavení účinků rozhodnutí Senátu“, který odsoudil prezidentku, a požaduje nový soud. Odvolání vypracoval bývalý ministr spravedlnosti José Eduardo Cardozo, který Rousseffovou v procesu impeachmentu obhajoval.

Přečtěte si:

Rousseffová, která se v lednu 2011 stala první ženou v čele Brazílie, byla ve středu senátory sesazena z nejvyššího úřadu kvůli neústavním manipulacím s výsledky státního rozpočtu. Osmašedesátiletá politička se vinna necítí a již dříve označila proces svého sesazení za puč a mstu svých politických odpůrců.

Odvolání Rousseffová z čela Brazílie odsoudila řada levicových vůdců zemí Latinské Ameriky (Venezuely, Bolívie, Kuby, Ekvádoru a Nikaraguy). Venezuela dokonce kvůli tomu odvolala svého velvyslance v Brazílii.

„Venezuelská vláda se v zájmu ochrany mezinárodního práva a jako výraz solidarity s brazilským lidem rozhodla definitivně stáhnout svého velvyslance v Brazilské federativní republice a zmrazit politické a diplomatické vztahy s vládou vzešlou z tohoto parlamentního puče,“ uvedlo v prohlášení venezuelské ministerstvo zahraničí.

Rousseffová, první žena v čele Brazílie, vládla od října 2010
- První žena v čele Brazílie byla přezdívaná „železná lady“ - pro energičnost (kupříkladu neváhala veřejně plísnit ministry) i enormní pracovní nasazení. Do prezidentského křesla pomohl Rousseffové v roce 2010 tehdejší prezident a její kolega ze Strany pracujících (PT) Luiz Inácio Lula da Silva, za jehož vlády byla ministryní energetiky (2003-2005) a šéfkou jeho úřadu (2005-2010).

- První dva roky si jako prezidentka držela více než 70procentní popularitu, ale později musela čelit demonstracím statisíců lidí, kteří protestovali proti rostoucím cenám v dopravě, výdajům na mistrovství světa ve fotbale (2014) a OH (2016) a zkorumpovanému státnímu aparátu.

- Znovuzvolena prezidentkou byla v říjnu 2014 po těsném boji se ziskem 51,6 procenta hlasů, jejím protikandidátem byl Aécio Neves. Loni v srpnu klesla její popularita na osm procent.

- Přízeň voličů si někdejší radikální levicová aktivistka, která v 70. letech strávila tři roky ve vězení za účast v gerilovém hnutí bojujícím proti diktatuře, zpočátku získala mimo jiné sociálním programem Bolsa Família (Rodinná kapsa). Tento projekt, zahájený už v roce 2003, změnil životy milionům chudých.

- Slabším článkem vlády Rousseffové se ukázala být ekonomika. Zatímco v roce 2010 činil růst HDP 7,5 procenta, o tři roky později byl sotva dvouprocentní a loni země zažila nejprudší hospodářský propad za poslední čtvrtstoletí. HDP se snížil o 3,8 procenta. Brazílie tak má nakročeno k nejdelší a nejhlubší hospodářské recesi, jaká kdy byla v této zemi zaznamenána.

- Lidé požadovali odchod Rousseffové i kvůli korupční aféře kolem státní energetické společnosti Petrobras. Jako podezřelí jsou vyšetřováni poslanci i senátoři z různých stran, včetně vládní Strany pracujících, z níž pochází exprezident Lula da Silva i Rousseffová. Kauza je známá jako Operace Automyčka, neboť začala původně jako vyšetřování skupin podnikatelů, kteří prali špinavé peníze a okrádali stát na daních. Rousseffová, v letech 2003-2010 členka správní rady Petrobrasu, tvrdí, že o ničem nezákonném nevěděla. V souvislosti s kauzou navrhla prokuratura obžalovat z praní špinavých peněz a podvodu i Lulu da Silvu, kterého krátce nato Rousseffová jmenovala šéfem vlády. Nejvyšší soud jeho jmenování odložil.

- Zvláštní výbor dolní sněmovny doporučil letos 11. dubna zahájit proces sesazení Rousseffové v souvislosti s obviněním z rozpočtových machinací. Prezidentka podle iniciátorů žaloby manipulovala s výsledky státního rozpočtu ve snaze zamaskovat rostoucí schodek před předloňskými volbami. Kritici tvrdí, že si tím pomohla v kampani, díky níž nakonec obhájila prezidentský mandát. Rousseffová prohlásila, že obvinění jsou lživá, a pokus o své odvolání označila za snahu o státní převrat. Rousseffová poté prohrála hlasování o ústavní žalobě v dolní komoře, senát v květnu odhlasoval její dočasné sesazení a dnes jí sesadil definitivně.

- Dilma Vana Rousseffová se narodila 14. prosince 1947 v Belo Horizonte brazilské matce a bulharskému komunistickému imigrantovi, úspěšnému podnikateli, který zemřel, když jí bylo 15 let. Již na střední škole se zapojila do marxistického hnutí a ve 20 letech, když studovala ekonomii na univerzitě v Belo Horizonte, se poprvé vdala za spolubojovníka Cláudia Linharese.

- V roce 1969 stála u zrodu gerilové skupiny VAR Palmares, za což byla v roce 1970 zatčena, mučena a odsouzena k šesti letům vězení. Po třech letech za mřížemi jí byl trest snížen na dva roky a byla zbavena politických práv na 18 let. V roce 1977 dokončila studia ekonomie a dva roky nato stála u zrodu Trabalhistické demokratické strany (PDT).

- Rousseffová je rozvedená a má dceru Paulu, která vystudovala práva. V roce 2009 podstoupila úspěšnou léčbu rakoviny lymfatického systému.

- Rousseffová je druhým brazilským prezidentem, který čelil sesazení parlamentem. V roce 1992 tento osud potkal prezidenta Fernanda Collora de Mello, který měl mít aktivní podíl na miliardové aféře a byl ještě před procesem donucen abdikovat.

Rousseffová musí před tribunál. Brazílii bude řídit viceprezident