Borisov byl premiérem do března minulého roku, kdy ho odstavily protesty proti vysokým cenám elektřiny. Zem dva měsíce vedla prozatímní vláda. Po předčasných volbách GERB nesestavilo koalici a nastoupil kabinet složený z nestraníků, socialistů (BSP) a členů Hnutí za právo a svobodu (DPS), hájící zájmy turecké menšiny. Jeho šéf Plamen Orešarski ale vydržel jen čtrnáct měsíců, od léta je v čele úřednické vlády Georgi Bliznaški.
Podle aktuálního průzkumu má GERB podporu 34 procent Bulharů, socialisté se drží kolem dvaceti. Třetí je DPS s dvanácti procenty. Nejsilnější strana vkládá spojenecké naděje do pravicového Reformního bloku, který se drží nad pěti procenty. Do parlamentu by se mohly dostat ještě tři další strany.
Borisov včera zdůraznil, že jeho partaj nemá zájem o širokou koalici. Pokud nebude moci vládnout sama nebo s Reformním blokem, zůstane raději stranou. „Je docela možné, že Bulharsko bude po těchto volbách čelit dalším,“ podotkl.
| Elektřina – politické téma |
|---|
| Bulhary v těchto dnech pobouřilo zdražení elektřiny téměř o deset procent. Rozhodnutí souvisí s tím, že státní energetická firma NEK nahromadila dluh ve výši takřka dvou miliard dolarů. Předešlý socialisty ovládaný kabinet přitom ceny energií snižoval, aby zabránil propuknutí dalších masových protestů. Prozatímní vláda tvrdí, že regulátor v minulosti jednal pod silným politickým tlakem. Prezident země Rosen Plevneliev zdůraznil, že NEK hrozí bankrot a vyzval budoucí vládu k urychleným reformám v energetickém sektoru. |
Mnoho Bulharů je přitom už nyní unaveno politickou krizí a tím, že se jejich životní standard nelepší. „Slibovali nám nová pracovní místa, ale stále máme vysokou nezaměstnanost. Slibovali hospodářský růst, ale nic takového není. A pořád máme strašně nízké platy,“ řekl Reuters sedmačtyřicetiletý inženýr. Podle Gallup International se více než polovina lidí domnívá, že volby nic nezlepší, a sedm z deseti obyvatel země je ohledně budoucnosti pesimistických.
Politická nestabilita navíc brzdí nutné reformy, například změny v penzijním systému nebo prosazení opatření, která by přitáhla zahraniční investory. Zem se navíc potýká s krizí finančního sektoru, jedna z největších bank Corpbank zůstává od června zavřená a její klienti nemají přístup ke svým účtům. Stále přitom není jasné, jestli ji stát zachrání, nebo nechá padnout.
